01-0039

Pravidelné regionální obměny (PRO)

Ve snaze oprostit mapy zaměřené na lexikální a slovotvorné rozdíly od detailních hláskoslovných dife-
rencí a co nejvíce je zpřehlednit registrujeme na mapách jen hláskoslovné jevy nepravidelné. Pravidelné regio-
nální obměny (PRO) nezaznamenáváme. Aby je však přesto bylo možné sledovat, bylo vypracováno šest map
(mapy A–F) zachycujících rozšíření těchto obměn pomocí izoglos (značených arabskými číslicemi a malou
abecedou, např. lb). Pro každou mapu uvádíme soupis izoglos doložený příklady a stručným popisem jejich
výskytu.

Doplňkem těchto map je seznam pravidelných jevů vokalických a konsonantických. Ten obsahuje
odkazy na příslušné mapy a izoglosy (např. F2b). Je také doplněn příklady, v nichž jsou vyznačeny hlásky
podléhající změnám v jednotlivých nářečních regionech.

Seznamy a mapy PRO tedy slouží k rekonstrukci fonetických realizací zaznamenaných nářečních výra-
zů. PRO se vztahují k prvnímu oddílu komentářů, tj. k soupisu zachycených podob. Variující hlásky
jsou podtrženy. V těch případech, kdy podtržené hlásky reprezentují více fonetických realizací daného výra-
zu, dáváme ve fonetické transkripci obvykle přednost formě běžné ve spisovném jazyce. Vyznačené hlásky
mohou signalizovat i více změn, příznačných pro různé nářeční regiony. Tak např. zápisy „hloupý, ryby, su-
cho, krk, bjeh, Ana“ zastupují tyto hláskoslovné varianty: hloupej, hlópé, hlápé (se zaokrouhleným á), hlúpí,
hłúpí, hlúpej, hłúpej, hlúpý, hlupy a podoby s tzv. obalovaným ł (které se zde píší s
, tedy húpí, húpý,
h
upy); ribi, rebe, ryby; sucho, sochu; krk, kerk, kyrk, kryk; bjeh, beh, b’eh; Ana, Anna, Adna.

Asimilační změny, redukce samohlásek vázané na předcházející souhlásku, různé realizace rozložených
retnic, zachování skupiny šč jsou vyznačeny podtržením obou sousedních hlásek. Zápisy „jarňí, shoda, šťesťí,
tvaroh, esto“ zastupují tedy tyto varianty: jarňí, jarňi, jarňə; zhoda, schoda; šťesťí, ščesťí; tvaroh, tfaroh;
mňesto, mjesto, mesto, m’esto. Protetické a hiátové hlásky se uvádějí v závorkách, např. zápis „(v)oko“ zastu-
puje podoby oko, voko a
oko (s protetickým polosamohláskovým ).

K rychlé orientaci slouží abecední seznam podtržených hlásek. U každé hlásky nebo hláskové
skupiny je odkaz na příslušné izoglosy s uvedením jevů, které sledují.

Průběh izoglos PRO je stanoven bez ohledu na městské lokality a jejich charakter v Čechách je poně-
kud jiný než na Moravě. Na Moravě představují víceméně přesné hranice hláskoslovných obměn, v Čechách
jde vesměs o izoglosy ohraničující oblasti maximálního potenciálního výskytu sledovaného jevu.

Jednotlivé izoglosy se na mapě označují buď uprostřed oblasti, kterou ohraničují, nebo na té straně izo-
glosy, na níž je příznaková varianta. Ta je vždy zapsána v seznamu PRO na pravé straně protikladu.

V seznamech PRO je u většiny nářečních variant v závorce uvedena kurzivou zkratka světové strany
(popř. slovo střed), označující prostor, v němž se sledovaný jev vzhledem k zakreslené izoglose vyskytuje. Na
zvláštním řádku jsou uvedeny příklady na příslušný hláskový jev. Dále následuje stručný zeměpisný popis je-
ho výskytu. V některých případech, zvláště když jde o izoglosy vymezující základní nářeční oblasti, uvádějí se
obě strany daného protikladu zkratkami příslušných oblastí, např. izoglosa D1a je doplněna popisem čes. nář.
× střm. nář.

Ojedinělý a zeměpisně izolovaný výskyt pravidelného hláskového střídání je uveden přímo číslem loka-
lity, v níž je registrován. Za slovo „též“ se připojují jednak čísla lokalit, ve kterých se sledovaný nářeční jev
vyskytuje mimo svůj vlastní areál, jednak hláskoslovné jevy, které nejsou pro svůj ojedinělý či doplňkový cha-
rakter na mapách PRO vůbec zpracovány. Také u těchto jevů jsou uvedena čísla lokalit.

Seznam vokalických a konsonantických jevů

Vokalismus

ej, ou × é, ó (též 4) × , × ý, í (< ý), úy, u)

hloupý

D1abc

 

 

(A1a)

ý, í (< ý), ú × ej, ou a „nadměrné“ ej (< í), ou (< ů)

hloupý; tříska, rúža

D3a

í (< ý) (jen koncové) × ej

hlúpý

D3b

í, ý, é, á, ó, ú × i, y, e, a, o, u (neutralizace kvantity)

léčivé mazáňí

A1a

í, ú, × i, u

kvíťí, rúža

A1b

í (v příponách) × i

knedlík, mňesíc, staveňí

A1c

í (uvnitř slov) × i

žíce, podlíkački, zabíjet

A1d

i × i, y (í × í, ý)

bílý, byli

F2a

i, í (po ž, š, č, ř) × y, ý

živy, šije, učil, kříž

F2b

i, í (po z, s, c) × y, ý

muzika, silný, cigán

F2c

i (< y), u (slovní základ i koncovka) × , × e, o (též y × ə)

ryby, ruka

D2ab

i (< y), u (jen koncové) × e, o

ryby, kočku

D2c

× (úžení)

dobré pole

E5

-’e × -’a (neprovedená přehláska)

kaše, jedle

E6

oN, eN × uN, yN

honem

E7

a (< á) × o

mokrá tráva

E8

i (po z, s, c, ž, š, č, ř, l) × e,

zima, silný, cibule, živ, šije, učil, kři

F1

i (po ď, ť, ň, ž, š, č, ř, l) × ə

ťicho, ňic

C2a

-ňí- × -ňə-

zedňík

C2b

-ňí (typ jarňí) × -ňə

jarňí

C2c

o × u

(v)okolo, koza

F3

-ovat × -uvat

kupovat

C4

se × sa

bát se

F6

relikty nosovek

(příslušná podoba se uvádí v závorce)

F5

r × er (průvodní vokály)

krk

A2a

r × yr (ry)

krk

A2bc

o- × vo- o-) (náslovné vokály)

(v)oko

A3ab

ji-, jí- × i-, í- (náslovné vokály)

(j)ídlo, (j)iná

A4

u- × hu- (náslovné vokály)

(h)umí

E3

 

Konsonantismus

šť × šč

ešťe, šťesťí

E1

sch (< sh) × zh

shoda

E2

l × l, ł × l,

lepil

E4ab

ne × ňe

neleje

D4

de, te × ďe, ťe, se, ze (ďi, …) ×

vedete, ťicho, seno,

D5abcd

× dz’e, c’e, s’e, z’e (dz’i, …) ×

zima, sivy, na voze

 

× dže, če, še, že, (dži, …) ×

 

 

× dźe, će, śe, źe (dźi, …)

 

 

v (po samohláskách na konci slabik) ×

pravda, krev

B1

koncové souhlásky -b, -d, -z, -ž, … ve výslovnosti -p, -t, -s, -š, …) ×

dub, had, vúz, kříž

B2

× -b, -d, -z, -ž, … (vyslovované zněle)

 

 

mňe (< m + ě) × mje

esíc

B3

bje, pje, vje, mňe (< b, p, v, m + ě) × be, pe, ve, me

bježet, pjet, svjetlo, esto

B4

bi, pi, … (bje, …) × b’i, p’i, … (b’e, …)

bič, pila, bjeh, esto

B5a

bi, pi, … × bji, pji,

bič, pila

B5b

-st × -sť

kost

B6a

× s’c’

kost, ena

B6b

ř × r

řepa

F4

-t (v infinitivu) × () (též -t × , -ťi)

padat

C3

tv, kv × tf, kf

tvaroh, kvíťí

C5

n × nn

Ana

C1a

n × nn, dn

kamenej, Ana

C1b

dn, × nn, ňň (n, ň)

jedna, zeík

C1c

dl × ll

dlo

C1d

hranice česko-polských nářečí

noha, se

F5

(g, k’i, g’i, typ p’ec, ňeśe, typ krova, zvratné śe)

(u ostatních jevů se příslušná podoba uvádí v závorce)

 

 

Abecední seznam podtržených hlásek


á          A1a (krácení)

            E8 (á > a > o)

b          B5a (měkká retnice před i)

            B5b (rozložená měkká retnice před i)

            B2 (znělá výslovnost)

bj         B4 (ztráta jotace)

            B5a (měkká retnice před e)

či         C2a (redukce)

d          D5abcd (měkčení a asibilace)

            B2 (znělá výslovnost)

ď         D5bcd (asibilace)

            B2 (znělá výslovnost)

ďi        C2a (redukce)

dl         C1d (dl > ll)

dn       C1c (dn > nn, n)

       C1c ( > ňň, ň)

e          E6 (přehláska ’a > ’e)

            E7 (e > y, i před n, ň, m)

            F6 (se × sa — zvrat. zájm.)

é          A1a (krácení)

            E5 (úžení)

ej         D1abc (ej × é × × í)

(h)       E3 (protetické h)

h          F5 (h × g)

            B2 (znělá výslovnost)

i           F1 (i > e, )

            F2b (i > y)

            F2c (i > y)

í           A1abcd (krácení)

            D3a („nadměrné“ ej)

            F2b (í > ý)

            F2c (í > ý)

(j)        A4 (hiátové j)

kv        C5 (kv > kf)

l           E4ab (l × ł × )

li          C2a (redukce)

m         B5a (měkká retnice před i)

            B5b (rozložená měkká retnice před i)


       B3 (mňe × mje)

            B4 (ztráta jotace)

            B5a (měkká retnice před e)

n          C1ab (n × nn, dn)

            D4 (ne × ňe)

ňi         C2a (redukce)

ňí         C2bc (redukce)

o          C4 (inf. -ovat × -uvat)

            E7 (o > u před n, ň, m)

            F3 (o > u)

ó          A1a (krácení)

ou       D1abc (ou × ó × × ú / × uA1a)

p          B5a (měkká retnice před i)

            B5b (rozložená měkká retnice před i)

pj         B4 (ztráta jotace)

            B5a (měkká retnice před e)

r           A2abc (průvodní vokály)

ř           F4 (ř × r)

ři          C2a (redukce)

s          D5bcd (měkčení)

            F5 (se × śe — zvrat. zájm.)

sh        E2 (sch × zh)

st         B6ab (st × × s’c’)

        B6b ( × s’c’)

ši         C2a (redukce)

šť        B6b (šť × šč)

t           D5abcd (měkčení a asibilace)

            C3 (měkčení a asibilace inf. -t)

ť          D5bcd (asibilace)

ťi         C2a (redukce)

tv        C5 (tv > tf)

u          D2abc (u > o, )

ú          A1ab (krácení)

            D3a („nadměrné“ ou)

(v)       A3ab (protetické v)

v          B1 (v × )

            B2 (znělá výslovnost)

            B5a (měkká retnice před i)

            B5b (rozložená měkká retnice před i)

vj         B4 (ztráta jotace)

            B5a (měkká retnice před e)

y          D2abc (y > e, , ə)

            F2a (i × i, y)

ý          A1a (krácení)

            D1abc (ej × é × × ý, í)


            D3ab (ý × ej)

            F2a (í × í, ý)

z          B2 (znělá výslovnost)

            D5bcd (měkčení)

ž          B2 (znělá výslovnost)

ži         C2a (redukce)