99        a) nárt (ČJA 1, 56)

b) (po)vichr (ČJA 2, 155 větrný vír)

c) švagr (1818)

1    M         a)  nárit (nariť 311, náriť)

     nárut

b) vjechar (vi- 302, ví- 301)

     povicher (povícher 748, vícher 755)

     víchor 730

c)  švager (švag’er 831–836, 84)

2                 Mapa zachycuje pozitivně ty nář. obměny výrazů nárt, (po)vichr, švagr, v nichž je  pro usnadnění výslovnosti nahrazeno spojením r se samohláskou. Nejde zde tedy o reflex starého .

Podoby nárut, náryt (z nárt, psl. *na-rъtъ) vznikly analogicky podle jiných výrazů s průvodními vokály u starého . (Starší nář. literatura uvádí další jzč. variantu náret, která je považována za dochovanou pův. dvojslabičnou podobu nom. sg. Naším výzkumem však zachycena nebyla.)

Slova domácího i cizího původu zakončená na -tr, -kr ap. (zde zastoupená výrazem švagr, srov. též ČJA 5, 299) mají vkladné e, např. cuker (355 cukr), hader (ČJA 1, 168 hadr), majster/mister (ČJA 5, 117 mistr), v’ater (ČJA 5, 143 vítr); výzkum dále zaznamenal spontánní doklady brater, kfader, liter, lóger, meter, sveter. Výjimečné je subst. vichr (psl. *vichrъ), které má kromě varianty s er také ar a or: povicher, věchar (-ě- podle větr-), víchor.

3                 Obměny subst. nárt jsou soustředěny do oblasti jzč. nář. Podoba nárut zabírá doudlebský úsek a Prachaticko, forma náryt se rozkládá na širším Strakonicku, na Manětínsku a Plzeňsku.

Forma věchar tvoří malý, ale kompaktní areál na Chodsku, obměna povicher se dokládá z Hlučínska a Frýdecko-Místecka, víchor z jz. Uherskobrodska.

Podoba švager pokrývá Podkrkonoší a téměř celá slez. nář. (kromě jejich záp. okraje).