ČJA 5
98 a) hrneček (ČJA 1, 139 hrníček)
b) skrz (2541)
krk (1628)
vrba (1298)
krve (ČJA 4, 50; ČJA 5, 84)
chrpa (ČJA 2, 106 chrpa modrák)
1 M a) herneček (herňíček, herníček)
harneček 301
hyrneček
hryneček
gorneček
b) skerz 103, 105
skroz 410, 418, 440, 461
2 Na mapě jsou pozitivně zobrazeny nář. varianty subst. hrneček s průvodními vokály u r, tj. herneček, harneček, hyrneček, hryneček a gorneček.
Značkami zakreslujeme podoby skerz a skroz, nář. varianty předložky skrz. Ve Slezsku se slovo skrz (ve spojení skrz plot) nevyskytuje, užívá se zde předložka přes. (Skrz je tu jen ve významu ,kvůli‘, který nebyl výzkumem sledován.)
Varianty s průvodními vokály byly dále zaznamenány např. u slov brzo (1479), hrdlička (ČJA 3, 251), navrchu (ČJA 5, 376 nahoře), obrtel (ČJA 3, 136 oplen), prst (ČJA 1, 53), smrk (ČJA 2, 69), srp (ČJA 3, 67), vrkoč (ČJA 1, 37 cop) aj. Většinou však bývá celistvý obraz sledovaného hláskoslovného jevu narušen výskytem jiných lexémů v dané oblasti.
3 Podoba herneček vytváří areál v Podkrkonoší, na Chodsku (zde též ojedinělá varianta harneček), na sz. Klatovsku a již. Plzeňsku. Forma hryneček přesahuje z Frenštátska na Frýdecko-Místecko, kde se střídá s obměnou hyrneček. Ta se dále dokládá z Ostravska a ze zkoumaných obcí v Polsku. Přechodová nářečí česko-polská pokrývá podoba gorneček.
Forma skroz byla zapsána na vých. okraji jč. nář., varianta skerz v Podkrkonoší.
4 a) gorneček dluž. hornčk
harneček pol. garnczek, garnczyk, dluž. gjarnušk, gjarnyšk
b) —
5 —
7 Při zkoumání územního rozložení hláskových obměn substantiva krk (psl. *kъkъ) byly zapsány formy kk, kerk, kyrk, kryk a kark. Jzč. podoby kerk/kirk, dokládané starší nář. literaturou, již nebyly výzkumem pro ČJA zachyceny.
Téměř celé sledované území pokrývá podoba kk, shodná se spis. jazykem, obměny s průvodními vokály jsou soustředěny do okrajových nář. úseků. Varianta kerk tvoří areál v Podkrkonoší, kark v přechod. nář. čes.-pol., kryk na Frenštátsku a kyrk v pruhu zasahujícím Frýdecko-Místecko, Hlučínsko a zkoumané obce na území Polska; dále proniká i do přechod. nář. čes.-pol. Ve městech se výzkum neprováděl.
Poněkud odlišný rozsah mají nář. varianty subst. vrba. Podoba vrba (psl. *vьba), která má ve shodě se spis. jazykem , je rozšířena na celém zkoumaném území. Forma verba byla kromě Podkrkonoší zaznamenána jako okrajový relikt na Klatovsku, podoba vyrba tvoří areál zahrnující Hlučínsko s přilehlými obcemi na území Polska, oblast podél toku Ostravice a většinu čes.-pol. přechod. nářečí. Na malém území jižně od Českého Těšína byla zjištěna varianta vyřba. Část Frenštátska se vyděluje podobou vryba.
Mezi nář. variantami gen. sg. krve byla kromě pravidelných obměn kerve (v Podkrkonoší), kryvje (Frenštátsko) a kyrvje (Hlučínsko) zachycena podoba krevi (Manětínsko), do níž však samohláska e pronikla analogicky podle nom. sg. krev. Přechod. nář. čes.-pol. a zkoumané obce na území Polska se od ostatního území odlišují formou kf’e, (krve > krf’e > kf’e), v níž byla pobočná slabika odstraněna zánikem .
Substantivum chrpa (k psl. *chъp-, *chъb-) vykazuje vedle základní podoby chrpa, shodné se spis. jazykem, též varianty s průvodními vokály. Kromě formy cherpa se na omezeném území objevuje obměna chrypa a naopak na velké oblasti podoba charpa. Původ ar je tu však nejasný; zeměpisná situace naznačuje, že nemusí jít o průvodní vokál.
Sledované teritorium bylo zčásti omezeno výskytem jiných lexémů (v jzč. nář. a v přechod. nář. čes.-pol.).
Linie sledující přibližně města Trutnov, Hradec Králové, Jihlava a Slavonice vymezuje dva rozsáhlé areály: východní pokrývá podoba charpa (pouze ze dvou obcí na Frenštátsku se dokládá obměna chrypa, užívaná st. generací), jež byla dále zaznamenána v enklávě na širším Roudnicku. V západním areálu převažuje varianta chrpa; ta proniká jako dubletní (v městech nedubl.) do oblastí podoby charpa. Podkrkonoší se vyděluje obměnou cherpa.
Km
