ČJA 5
95 žlutý (535)
člunek (603)
1 M žlutý, žłutý
žtý (žtí 756, žttý 725, 752)
žutý (žútý 738, 750)
žułtý, žuty (žúłtý 723, 724, 739, 740, 748, žútý 738)
2 Mapa podává výsledné podoby nář. vývoje ve slově žlutý (psl. *žьtъ). Vedle nejrozšířenější formy žlutý, shodné se spisovným jazykem, byly zaznamenány varianty žłutý, žutý, žłtý, žutý a žułtý.
Výše zmíněné nář. varianty slova žlutý se soustřeďují na vých. Moravu a územně odpovídají nář. obměnám odvozených výrazů žluč (506) a žloutek (ČJA 1, 104); u slova žluč byly vedle podob s koncovým -č zachyceny i varianty s -ť: žluť, žłť, žuť a ojediněle i žułť.
Odlišný zeměpisný rozsah mají formy žłna, žułna a žuna, nář. obměny subst. žluna (srov. ČJA 2, 32 žluva). Varianty žłna a žułna jsou doloženy jen ojediněle. Lexikalizovaná obměna žuna byla naopak zaznamenána na větším teritoriu než např. podoby žutý, žútko (srov. ČJA 1, 104 žloutek).
3 Podoba žłtý se dokládá z oblasti mezi Vsetínem a Uherským Brodem a z již. části kopanič. nář. Slez. nář. s přilehlým sev. Valašskem zabírají formy žułtý a žuty. V malých areálech při již. části mor.-sloven. hranice, rozptýleně ve vm. nář. a v nář. bránickém se vyskytuje varianta žutý. Zbývající území pokrývají formy žlutý a žłutý; podoba žlutý proniká téměř do všech měst.
4 žłtý sloven. žltý
žlutý Jg, SSJČ
žułtý SSJČ nář. žultý, pol. żółty, hluž. žołty
5 žlutej Ru 3 — žlutí Po 1, Ju 2, Ru 5 — žlutý Ju 7 — žłutý Ju 7 — žutý Ju 7
7 V nář. obměnách substantiva člunek (z psl. *čьnъ) nacházíme tytéž střídnice za pův. jako u výrazu žlutý. Vedle podob člunek, čłnek, čunek a čunek byla zaznamenána i varianta čonek; ta vznikla v souvislosti s pol. změnou > oł. Podoba čłnek pokrývá malé území přiléhající ke stř. části mor.-sloven. hranice. Varianta čunek byla soustředěněji zaznamenána na Vsetínsku a Frýdecko-Místecku, v reliktech pak v již. části vm. nář., na sev. Valašsku a ve slez. nář. Formy čunek a čonek se dokládají z Jablunkovska. Zbývající území pokrývá podoba člunek; ta je charakteristická i pro městskou mluvu.
Km
