ČJA 5

92        a) hřbet (ČJA 1, 52 záda)

b) pohřbetník (ČJA 3, 160)

c) řve (ČJA 3, 179 kráva bučí)

1    M         a)  (h)řibet — křibet (křibét 743)

b) po(h)řbetňík, ná(h)řbetňík

     po(h)řibetňík, ná(h)řibetňík

c)  říve

2                 Mapa zachycuje pozitivně šrafou výrazy hřibetkřibet, oba ve významu ,záda‘. Podoba ibet vznikla z formy *chribetъ, dublety k psl. *chrьbьtъ (> hřbet; tak ve spis. jazyce a ve většině dialektů). Počáteční h- vzniklo z ch- asimilací k znělému b, k- proniklo do varianty křibet záměnou zadopatrové souhlásky.

Od slova hřbet/hřibet jsou odvozena pojmenování části koňského postroje pohřbetník, náhřbetník / pohřibetník, náhřibetník. (Lze je však sledovat pouze na části území, protože vých. polovinu Moravy a Slezsko pokrývají jiné lexémy, viz ČJA 3, 160.)

Shodný jev byl zaznamenán u slovesa hřmí (ČJA 2, 159), z psl. *grьměti. Varianta hřimí (zachycená ve stř. části vm. nář.) však vznikla no-
věji z formy hřmí odstraněním pobočné slabiky pomocí vkladného vokálu pravděpodobně za přispění iterativa hřímat.

Ve výslovnosti výše uvedených slov často dochází ke zjednodušení hř- > ř-, srov. ČJA 5, 274; ČJA 5, 275; ČJA 5, 276; ČJA 5, 277.

Lexém řvát byl zkoumán v kontextu ,kráva bučí‘. Forma říve (k ní inf. řívat) navazuje na pův. stč. řeve / řieve (pův. inf. řúti). Novější forma infinitivu řváti vznikla analogicky podle berebráti, k ní se následně dotvořily préz. tvary řvu, řveš,

3                 Podoba (h)řibet pokrývá téměř celý záp. úsek jzč. nář. s přilehlým záp. Strakonickem. Varianta křibet tvoří mikroareál ve stř. části vm. nář.

Na přibližně shodném území jako subst. (h)řibet byly zaznamenány obměny po(h)řibetník(h)řibetník, zbylé území Čech a záp. část Moravy zabírají podoby po(h)řbetník(h)řbetník.

Tvar říve se dokládá z oblasti mezi Novým Městem na Moravě a Třebíčí.


4    a)   hřibet  stč. chřibet, Jg chirbet, SSJČ též řibet, obě nář.

b)   náhřbetník  Jg

      pohřbetník  Jg, SSJČ

      pohřibetník  SSJČ nář., též pořibetník, pořibetnice nář.

 

c)   říve  SSJČ říve nář., sloven. reve obojí ,řvát‘ (hluž. ruć, ruwać ,vydávat silný hlas’)


5    a)   —

b)   pořbetňik Po 1, Ju 2, 3, Ru 4 — náhřbetňík Ju 1 — nářbetňik Ju 2, 3

 

c)   —


Km