91        píchat 3. os. sg. ind. préz. (1925)

1    M         píchá

                   pichá

                   picha

pchá

pšká 113, 116, 135

2                 Mapa zachycuje především územní protiklad nář. variant píchá a pchá. Obě podoby vznikly z pův. psl. dublet *pichati a *pьchati. Dále mapujeme podobu pichá (krácení í > i na Moravě má větší rozsah, než jak ho udává izoglosa PRO Alb, v Čechách naopak ke krácení í v základu slova došlo jen výjimečně; dále srov. ČJA 5, 205; ČJA 5, 206), víceméně pravidelnou slezskou obměnu picha a okrajovou formu pšká.

3                 Varianta pchá zabírá většinu vm. nář. a Slezsko, dále Holešovsko, sev. Prostějovsko a Boskovicko, objevuje se též na Zábřežsku a v okolí Brna. Česká nářečí v užším smyslu (s výběžkem až k Brnu) pokrývá forma píchá, shodná se spis. jazykem. Obměna pichá byla kromě oblastí pravidelného výskytu na Moravě navíc zaznamenána na Kyjovsku, Uherskobrodsku a Vsetínsku. Ve Slezsku byla jako dubletní zapisována podoba picha, která je zde novější (vedle starší pcha). Okrajová forma pšká se dokládá především z Náchodska.

Situace ve městech je v podstatě shodná s venkovským okolím, do měst v areálu výrazu pchá pronikají podoby píchá, pichá a picha.