ČJA 5
9 (hous)átko (ČJA 3, 243) —
kuřat (ČJA 4, 134; ČJA 5, 109c)
1 M (hous)ítko
(hus’)ietko 801
(hous)átko
(gynś)untko (guňśuntko 831, 833)
2 Mapa zachycuje územní rozsah přehlasovaných a nepřehlasovaných variant a formy s rozloženou nosovkou za pův. -ę v příponě *-ętъko, jíž se vytvářely zdrobněliny od nt-kmenů (neuter zahrnujících především názvy mláďat). Jev sledujeme na slově housátko, ale přihlížíme i k položkám kuřátko (936; přičemž využíváme též názvu kuřítko pro houbu lišku, srov. ČJA 2, 89), káčátko (ČJA 3, 248 kachňátko) a prasátko (ČJA 3, 213 sele).
Přehlasované formy kuřítko, prasítko se vyskytují v menším rozsahu; v sledované oblasti se totiž nacházejí také jiné lexémy. Pokud jde o variantu hřybitko (hříbátko 825), ta se dokládá pouze ze Slezska.
3 Podoby na -ítko se soustřeďují do dvou areálů. První zabírá jz. část střm. nář. s přesahem až na Novoměstsko, druhý se táhne po jz. okraji Opavska. Z bránického nář. se dokládá archaická forma (hus’)ietko, v přechod. nář. čes.-pol. byla zaznamenána podoba s rozloženou nosovkou (gynś)untko.
Na celém ostatním teritoriu se nacházejí podoby bez přehlásky.
4 gynsuntko pol. gąsiątko
housátko stč. húsátko, Jg, SSJČ, sloven. húsatko
5 housátko Po 1, Ju 1–6, Ru 1–5 — húsátko Ju 7
7 Přehlásky tohoto typu lze sledovat také na koncovkách gen. pl. pův. nt-kmenů, srov. ČJA 4, 134 kuřat, hříbat. — Z bránického nářečí (b. 801) se dokládají přehlasované, ale nemonoftongizované podoby kuřiet, hřybiet, na záp. Opavsku byly u nejstarších mluvčích zachyceny formy kuřyt, hřybit. V přechod. nář. čes.-pol. jsou obvyklé tvary s rozloženou nosovkou (kuřunt/kurčunt/kurčynt, zgřib’unt/zgřib’ynt).
Km
