88        a) tkadlec nom. sg. (2059)

b) tkalce gen. sg. (2060)

1Ma) kadlc (též kadlic 135, 136, 137, 645, kalc 632, 733, 742)

b) (t)kalce

(t)kadlece

(t)kadlice 135, 136, 137, 645

                   (t)kadlce

2                 Z pův. podoby nom. *tъk-adl-ьcь vznikla po vokalizaci jerů forma tkadlec. Ta se uchovala na většině území, na mapě ji proto nevyznačujeme.

Genitivní tvar zněl tkadlce, po odstranění pobočné slabiky a zjednodušením souhláskové skupiny (t)kalce.

Na značném teritoriu se však podle nom. tkadlec dotvořily i nepřímé pády tkadlece, tkadlecovi, … Naopak podle tvarů nepřímých pádů kadlce, kalce vznikly vyrovnáním formy nom. kadlc (kalc). Na mapě je izoglosou pozitivně zakreslena právě jen tato varianta.

Odsouvání souhlásky t na začátku výrazu není v nářečích ojedinělé, srov. např. tkanička > kanička. Zde mu nevěnujeme pozornost a omezujeme se na konstatování, že dále na východě zkoumaného území k odsouvání zpravidla nedochází. Souvislé oblasti se skupinou tk- se nacházejí mezi Brnem a Boskovicemi, na Břeclavsku a Kyjovsku, odděleně pak v oblasti slez. nářečí (zde též ve slově tkač, tkoč), na Valašsku, Holešovsku s výběžkem k Uherskému Brodu.

Na Chodsku došlo v tvaru nom. k přesmyku a je tu tedy varianta karlec (z kadlec po změně d > r), v gen. kalce. O změně d > r viz ČJA 5, 327a hedvábný.