86        česnek (1140)

1    M         česnek — česňek — češňek — čosnek (též 801)

česenek (česinek 216–218)

2                 Psl. slovo *čes-ьn-ъkъ mělo po vokalizaci v nom. tvar česnek, ale v gen. česenka (< čes-ьn-ъka). Vyrovnáním podle nom. se ve spis. jazyce došlo k formě gen. česneka, česneku. Podle starší, náležité podoby gen. česenku se na malém území čes. nářečí dotvořila nová forma nom. česenek (jako např. podle gen. domečku vznikl tvar domeček).

Kromě uvedené hláskoslovné obměny jsou na mapě zakresleny další hláskoslovné varianty. Varianta česněk se vyvinula tak, že se tu -e- chová jako např. v slovech vděk, útěk, tedy jako pův. -ě-. U nom. formy česněk mohla působit i analogie s jinými slovy, např. zadeněk (ČJA 3, 93 zadina), vejminěk (ČJA 3, 4 výměnek). Další nář. varianta češněk souvisí snad s asimilací souhlásky s k palatální souhlásce ň. Forma čosnek ukazuje na běžnou dispalatalizaci samohlásky e před tvrdou zubnicí.

3                 K analogickému vyrovnání podle starého tvaru gen. česenku došlo jen v Čechách ve vých. části svč. dialektů (Náchodsko, Vysokomýtsko, vých. Kolínsko). Tam je tedy forma česenek. Na ostatním území je tvar nom. česnek, shodný se spis. jazykem.

Hláskoslovná varianta česněk se rozkládá na větším teritoriu záp. Čech, dále vytváří menší oblast na Litovelsku a Prostějovsku s dosahem téměř k Brnu a konečně na mikroareálu na Znojemsku. Další varianta češněk je charakteristická pro Chodsko a větší oblast již. Čech. Nezřídka se tady střídá s výše uvedenou formou česněk.

Obměna čosnek se vyskytuje v přechodových nářečích česko-polských.