78        a) pšenice (ČJA 3, 55)

b) sednice (ČJA 1, 186 světnice)

c) studnice (ČJA 1, 217 studna)

1    M         a)  pšence

     pšeňce

     pšeňәca 603, 609, 614

b) sence

c)  stunce

2                 Změny i-ové hlásky ve slabice ni byly pozitivně registrovány rovněž u nář. označení pro pšenici (pšence, pšeňce, pšeňәce), světnici (sence) a studnu (stunce). Mapa zaznamenává vesměs případy se zánikem samohlásky i a s následnou změnou ň > n (podle Trávníčka dispalatalizací ň > n před c).

Forma s redukcí i > ə – pšeňәce – byla zapsána jen sporadicky. Mnohem častěji jsou doloženy obměny pšence, příp. pšeňce, jež vznikly z pšenice (psl. *pьšenica) zánikem samohlásky i.

Formy sence a stunce vznikly zjednodušením z označení sednice (charakteristického pro záp. a již. polovinu Čech) a studnice (rozšířeného v jzč., méně v svč. nář.), a to patrně přes změnu dn > nn: sednice > sennice > sence, studnice > stunnice > stunce. (U nář. označení pro světnici však z důvodu přetížení mapy už nezaznamenáváme znojemskou redukci ve slabice ni ve výrazech sekňәca 603, 608, 609, 610, 614, 615, sekca 611, 613, sedňәca 615. K ní viz ČJA 5, 81c čtení a ČJA 5, 75 zedník.)

3                 Forma pšence je charakteristická pro jzč., szč., sč. a svč. okraje a střed. část střm. nář., hlásková obměna pšeňce byla zaregistrována především na jz. Moravě na Znojemsku a v oblasti záp. od Moravského Krumlova, sporadicky pak též na stř. Moravě a ve stř. části čm. nář., podoba pšeňәce je doložena ze Znojemska a Moravskokrumlovska.

Označení sence vytváří kompaktní areál pouze v záp. Čechách.

Ekvivalent stunce je soustředěn v jz. části záp. úseku jzč. nář.