ČJA 5
77 tkanička (ČJA 1, 81/220.8; ČJA 1, 134 brousek (u chleba))
1 M kaňčka (kaňәčka 612)
kančka
2 Redukce samohlásky i ve slabice ni byla pozitivně sledována též na nář. slově kanička (to zjednodušením souhláskové skupiny z tkanička). Zaznamenány byly téměř výhradně podoby se zánikem samohlásky i: kaňčka a kančka. Podoba kančka je podle Havránka důsledkem změny ni > ň > n, srov. též pšence ,pšenice‘, stunce, ,studna‘, sence ,sednice‘ (viz ČJA 5, 78a; ČJA 5, 78b ; ČJA 5, 78c); Trávníček, 1935, s. 206, v této souvislosti mluví o depalatalizaci ň před c nebo č po zániku i.
3 Nář. obměny výrazu kanička se zánikem samohlásky i mají mimořádně velký rozsah: jsou soustředěny převážně do části svč. a střm. nář. Podoba kaňčka byla zaregistrována v několika mikroareálech: v Čechách zejm. mezi Roudnicí nad Labem a Mladou Boleslaví, na Kladsku a Náchodsku, na Moravě pak jižně od Boskovic, na Znojemsku a záp. Moravskokrumlovsku. Četnější obměna kančka je doložena ze záp., sev. a sv. úseků svč. nář., na Moravě z úseku vymezeného městy Boskovice, Brno a Třebíč, ojediněle i z Moravskokrumlovska.
4 —
5 —
Ši