ČJA 5
75 zedník (102)
1 M zedňík (-nň-, -ňň-, -ň-, -ďň-)
zedňik (-nň-, -ňň-, -ň-, -ďň-)
zedňәk
2 U položky zedník se sledovala zejména redukce i-ové samohlásky ve výchozí slabice -ní- po konsonantu – zedňәk. Na mapě je zakresleno rovněž krácení samohlásky í v příponě: To má ve střm. nář. značný rozsah, srov. též ČJA, 204 rybník. Ke změnám ve skupení -dň- viz ČJA 5, 307 všední.
3 Jzč. a přilehlý již. pás střč. nář., sev. a nejjižnější úsek čm. nář., dále úzký pás střm. nář. probíhající od sz. k jv. a naprostá většina vm. nář. dokládají podobu zedník, shodnou se spis. jazykem. Obměna zednik je charakteristická pro svč. nář. a přilehlou sev. polovinu střč. nář. po Sázavu, dále pro střední úsek čm. nář. a pro dva velké areály v střm. nář.: jeden v jz. části s výběžkem až na sev. Břeclavsko, druhý v sv. části zasahující až na ke Kyjovu. Typická je rovněž pro nář. slezská.
Redukovaná forma zedňәk byla – zpravidla dubletně – zapsána v záp. úseku jzč. nář. (Plzeňsko, Rokycansko, Domažlicko a Klatovsko), porůznu též v již. úseku jzč. nář., na Moravě pak na širokém Znojemsku (Znojmo, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov) a v úseku mezi Zlínem a Vsetínem.
Mluva ve městech se shoduje s nář. okolím.
4 zedník (stč. zedníkový), Jg, SSJČ
5 zedňík Ju 5–7, Ru 2, 5 — zedňik Po 1, Ju 1–4, Ru 3, 4 — zeňňik Ju 2
Ši