70        a) strom (1145)

b) jelen (1467, ČJA 4, 1 kámen)

zvon (2114)

1    M         a)  strum

b) jelyň (jeliň 825–828)

2                 Na mapě jsou pozitivně zachyceny hláskové obměny substantiv strom a jelen, jež dokládají změnu o > u a e > i/y před nosovými souhláskami, tedy formy strum a jelyň.

Vokál o jakéhokoli původu (tzn. nejen pč., ale také o vzniklé z á) se před nazálami m, n, ň mění v u, a to při vých. okrajích slez. nář. a v přechodových nářečích česko-polských (zde se vyskytují varianty se zvláštním fonémem ů, foneticky odlišným od u; na mapě je nezaznamenáváme). Toto u je potřeba geneticky odlišit od vokálu u, který vznikl z původního ó (např. kóň > kuoň > kůň > kuň, viz ČJA 5, 209) či za ó vzniklé tzv. náhradním dloužením (viz ČJA 5, 71a pozor).

Systémovým protějškem změny oN > uN je změna eN > iN/yN; v i se mění každá e-ová hláska před m, n, ň. Jedná se o fonetickou změnu, která byla provedena důsledně. Územní rozsah změny eN > iN/yN zhruba odpovídá změně oN > uN. V pol.-čes. přechod. nář. je jev omezen tzv. dispalatalizací (např. kolano ,koleno‘, p’ana ,pěna‘, m’ano ,jméno‘, viz ČJA 5, 68), což umožňuje časově jej zařadit do období po provedení dispalatalizace.

Obě změny souvisí s vývojem v sousedních nářečí polského jazyka.

Jejich územní rozšíření není ve všech případech stejné; v současné době se jedná o jevy již ustupující. Sledované změny dokládají další výrazy (v ČJA 1–4 jsou zpravidla evidovány v rámci PRO E7), např. zumek (169), chumut, chumunt (843), kořyň (1331), ňimocny (1915), pina, pjyna (2024), mum (2465), hunym (ČJA 1, 62 rychle), pobrunek (ČJA 3, 49 paprsek (u bran)), řemyň, řymeň, řymyň (ČJA 3, 80 svorník cepu), kamyň (ČJA 4, 1 kámen), volum (ČJA 4, 290 volám).

3                 Hláskové podoby strum a jelyň byly zachyceny v přechod. nářečích čes.-pol., a to východně od Ostravice, na sev. Hlučínsku a v přilehlých obcích na pol. území.

Situace ve městech zhruba odpovídá venkovskému okolí.

4    —

5    —

7                 Podoba zvun má ve srovnání s obměnou strum širší teritoriální rozsah. V oblasti přechodových nářečí čes.-pol., východně od Ostravice a na Hlučínsku je podoba zvun výsledkem změny oN > uN, stejně jako je tomu u výrazu strum, kdežto na širším Opavsku a na Ostravsku, kde je varianta zvun též běžná, je hláska u reflexem sekundárně zdlouženého vokálu o po ztrátě jeru (srov. ČJA 5, 71a pozor).

Ir