ČJA 5

66        a) bláto (1548)

b) chlap (ČJA 1, 3 muž)

1    M         a)  bloto

b) chlop

2                 Na výrazu bloto (psl. *bolto) je zachycen vývoj psl. skupiny *tolt v česko-polských přechodových nářečích. Na ostatním území národního jazyka se užívá forem blátoblato (viz ČJA 5, 140).

Na stejném území jako podoba bloto jsou též rozšířeny formy glodny (ČJA 1, 93 hladový) a kłotka (ČJA 1, 193 visací zámek), která má tuto podobu navíc v bodě 829, kde však o má s největší pravděpodobností jiný původ; je zde reflexem někdejšího á (viz ČJA 5, 69).

Jen sporadicky se objevila forma młody las (ČJA 2, 86 mlází), z části uvedeného území se dokládá podoba chłopec (ČJA 1, 1 chlapec) apod.,
popř. byly zapsány i varianty s tzv. pochýlením ó > u, např. zog
uvek (ČJA 1, 162 polštář), a změnou on (om) > un (um), např. slum’unka (ČJA 1, 129
ošatka), slunina (ČJA 1, 125 slanina).

 

Forma chlop (s výjimkou oblasti čes.-pol. přechodových nář.) představuje nově přejatý polonismus z poloviny 19. století. Územní rozšíření této podoby dokládá vliv sousedního jazyka na naše dialekty.

3                 Podoba bloto se omezuje jen na území čes.-pol. přechod. nářečí. Forma chlop vytváří areál téměř na celém území slez. nář. (bez jz. Opavska a Frenštátska) včetně čes.-pol. přechod. nář.


4    a)   bloto  pol. błoto, hluž. blóto

 

b)   chlop  pol. chłop, hluž. chłopc


5    —

Fi