ČJA 5

66        a) bláto (1548)

b) chlap (ČJA 1, 3 muž)

1Ma) bloto

b) chlop

2                 Na výrazu bloto (psl. *bolto) je zachycen vývoj psl. skupiny *tolt v česko-polských přechodových nářečích. Na ostatním území národního jazyka se užívá forem bláto a blato (viz ČJA 5, 140).

Na stejném území jako podoba bloto jsou též rozšířeny formy glodny (ČJA 1, 93 hladový) a kłotka (ČJA 1, 193 visací zámek), která má tuto podobu navíc v bodě 829, kde však o má s největší pravděpodobností jiný původ; je zde reflexem někdejšího á (viz ČJA 5, 69).

Jen sporadicky se objevila forma młody las (ČJA 2, 86 mlází), z části uvedeného území se dokládá podoba chłopec (ČJA 1, 1 chlapec) apod.,
popř. byly zapsány i varianty s tzv. pochýlením ó > u, např. zog
uvek (ČJA 1, 162 polštář), a změnou on (om) > un (um), např. slum’unka (ČJA 1, 129
ošatka), slunina (ČJA 1, 125 slanina).

 

Forma chlop (s výjimkou oblasti čes.-pol. přechodových nář.) představuje nově přejatý polonismus z poloviny 19. století. Územní rozšíření této podoby dokládá vliv sousedního jazyka na naše dialekty.

3                 Podoba bloto se omezuje jen na území čes.-pol. přechod. nářečí. Forma chlop vytváří areál téměř na celém území slez. nář. (bez jz. Opavska a Frenštátska) včetně čes.-pol. přechod. nář.

4    a)   bloto  pol. błoto, hluž. blóto

 

b)  chlop  pol. chłop, hluž. chłopc

5    —

Fi