ČJA 5
66 a) bláto (1548)
1 M a) bloto
b) chlop
2 Na výrazu bloto (psl. *bolto) je zachycen vývoj psl. skupiny *tolt v česko-polských přechodových nářečích. Na ostatním území národního jazyka se užívá forem bláto a blato (viz ČJA 5, 140).
Na stejném území jako podoba bloto jsou též rozšířeny formy glodny (ČJA 1, 93 hladový) a kłotka (ČJA 1, 193 visací zámek), která má tuto podobu navíc v bodě 829, kde však o má s největší pravděpodobností jiný původ; je zde reflexem někdejšího á (viz ČJA 5, 69).
Jen sporadicky se objevila forma młody las (ČJA 2, 86 mlází), z části uvedeného území se dokládá podoba chłopec (ČJA 1, 1 chlapec) apod.,
popř. byly zapsány i varianty s tzv. pochýlením ó > u, např. zoguvek (ČJA
1, 162 polštář), a změnou on (om)
> un (um), např. slum’unka (ČJA 1, 129
ošatka), slunina (ČJA 1, 125 slanina).
Forma chlop (s výjimkou oblasti čes.-pol. přechodových nář.) představuje nově přejatý polonismus z poloviny 19. století. Územní rozšíření této podoby dokládá vliv sousedního jazyka na naše dialekty.
3 Podoba bloto se omezuje jen na území čes.-pol. přechod. nářečí. Forma chlop vytváří areál téměř na celém území slez. nář. (bez jz. Opavska a Frenštátska) včetně čes.-pol. přechod. nář.
4 a) bloto pol. błoto, hluž. blóto
b) chlop pol. chłop, hluž. chłopc
5 —
Fi