65        brázda (992)

1    M         brázda

brozda

bruzda

2                 Na mapě je zachycen vývoj psl. skupiny *tort ve slově *borzda. Vedle celonárodní podoby brázda, která je výsledkem pravidelné změny skupiny *tort v slabice s intonací raženou, mapa sleduje také formu brozda, jež v hornoostravickém nářečí odráží změnu á > o, zatímco v přechodových nářečích česko-polských je ve shodě s vývojem v polštině; tam došlo k přesmyku bez dloužení. Varianta bruzda je pak důsledkem dalšího vývoje původního o.

Sledovaný jev dokládá i forma bruzda, zachycená v omezeném rozsahu na lexikálních mapách položek ČJA 1, 36 pěšinka ve vlasech (v bodech 830, 831) a ČJA 1, 42 vráska (834).

Reflexy skupiny *tort v ČJA dobře dokumentuje podoba vrubel (ČJA 2, 39 vrabec); můžeme je sledovat též na výrazech paproť/papruť (ČJA 2, 81 kapradí), něpřevroť/něpřevruť (ČJA 1, 65 neporaz), krofka/krufka (ČJA 2, 92 ryzec pravý), vruni oko (ČJA 2, 112 kopretina), stokrutka (ČJA 2, 111 sedmikráska), krul, krulik (ČJA 2, 36 střízlík) aj.

3                 Podoba brázda je běžná na celém území národního jazyka s výjimkou vých. slez. nářečí. Tam v úseku hornoostravickém s výběžkem až na sev. Hlučínsko byla zachycena forma brozda, v čes.-pol. přechodových nářečích pak varianta bruzda.