ČJA 5
55 a) kus (469)
b) suk (ČJA 1, 214)
dubu gen. sg. m. (ČJA 4, 25)
uhlí (ČJA 5, 44c)
1 M a) kus
kyns 831–836
kos
ks
b) suk
sok
sk
2 Byl zjišťován zeměpisný rozsah nář. změny kořenného u > o, u substantiv kus a suk. Zachyceny byly tyto hláskoslovné rozdíly: kus × kos × ks (× kyns s reflexem původní nosovky); suk × sok × sk (další lexémy na mapě nezakreslujeme, srov. ČJA 1, 214).
Změna u > o má u slova kus menší rozsah než u ostatních výrazů; působí zde zřejmě tendence k odstranění homonymie se substantivem kos ,pták‘ (srov. ČJA 2, 40; pojmenování kos bylo zaznamenáno v celých střm. nář. kromě horského úseku, kde se po změně o > u užívá podoby kus).
3 V centrální skupině střm. nář. byly zapsány obměny ks a sk.
Varianta kos vytváří tři od sebe oddělené areály: vyskytuje se v úzkém pruhu obcí zhruba mezi Třebíčí, Boskovicemi a Vyškovem, dále na Znojemsku a Moravskokrumlovsku a též východně od Prostějova. Přechod. nář. čes.-pol. se vydělují formou kyns. Na ostatním území byla zaznamenána podoba shodná se spis. jazykem kus, která jako dubletní proniká i do areálů obměny kos; ve městech položka zkoumána nebyla.
Obměna sok byla zaznamenána ve stejných oblastech jako podoba kos, navíc však také mezi Třebíčí, Moravským Krumlovem a Brnem. Substantivum suk, shodné se spis. jazykem, je rozšířeno na většině zbývajícího území (ve vm. a slez. nář. byly zachyceny další lexémy, srov. ČJA 1, 214) a ve městech (v centrálním úseku střm. nář. proniká do mluvy mladší generace vedle starší varianty sk).
4 a) kus stč., Jg, SSJČ, sloven., hluž.
b) suk stč., Jg, SSJČ, sloven., pol. sęk
5 a) kus Po l, Ju 1–3, 5, 6, Ru 2–5
b) suk Po 1, Ju 1–6, Ru 2–5
7 Podobný zeměpisný rozsah jako u substantiva kus má změna u > o, v kořeni genitivního tvaru dubu (koncovému -u pozornost nevěnujeme, protože právě v oblasti střm. nář. byla zachycena morfologická diference dubu × duba, a nelze proto zachytit změnu -u > -o, - v plné šíři, srov. ČJA 4, 25): Podoby s -- byly zapsány v centrální skupině střm. nář.; obměny s kořenným -o- se vyskytují na vých. Prostějovsku, dále v horském typu, na Brněnsku a též na Znojemsku a Moravskokrumlovsku, na okrajích uvedených oblastí se užívají často jako dubletní s variantami s -u- (ty jsou charakteristické pro ostatní území).
Stejný průběh změny u > o, jako u slova suk (tj. sk) můžeme pozorovat u výrazu uhlí (tj. hhli, hli – v centrálním úseku střm. nář.). V oblasti mezi Boskovicemi, Jemnicí, Znojmem a Vyškovem byly zaznamenány ekvivalenty hohlí, hohli, zřídka ohli (tato podoba je doložena též z vých. Prostějovska), a to jako dubletní s variantami s počátečním u- (jen v horském typu byla zachycena pouze obměna hohlí).
Ir
