ČJA 5

53        a) malina (1336)

b) list (2140)

lípa (1301)

1    M         a)  malina (-lí- 730, 731, -ly- 701, 738, 801, -lu- 307)

     malna

     malena

b) lst

     lest

2                 Změnu i > e, po souhlásce l představujeme na slovech malinalist. Varianta malena byla zachycena na větším území, nejen v oblasti střm. nář. (srov. předcházející mapy), což je nejspíš doklad toho, že se tendence k vývoji širokého ie kdysi projevovala na větším území (tak S. Utěšený, Nářečí přechodného pásu česko-moravského, 1960, s. 45). Nelze však vyloučit ani vliv slov s příponou -ena, např. kačena, stařena, stračena.

3                 Varianta malena byla zachycena ve střm. nář. (až na centrální úsek) s větším přesahem do jz. části vm. nář. a v čm. nář. s menšími přesahy do nejvýchodnějších částí svč., střč. a jzč. nář., odděleně byla zapsána v sev. Čechách v Podještědí, na Roudnicku a Mladoboleslavsku. Pro centrální úsek střm. nář. je obvyklá obměna malna. Na zbývajícím území čes. národního jazyka a ve městech je běžná podoba malina, shodná se spis. jazykem.

Zatímco obměna lst pokrývá celý centrální úsek střm. nář., varianta lest byla zapsána jen na Zábřežsku a vých. a jv. Prostějovsku.


4    a)   malena  Jg zast. maleně, malině, f. patrně ‚maliní‘, hluž.

      malina  stč., Jg, SSJČ, sloven., pol.

 

b)   —


5    a)   malina Po 1, Ju 1–5, 7, Ru 2–4 — malináčí Ju 7 — malena Ju 6,

            Ru 5 — malenisko Ju 6

 

b)   —


7                 Změna i > , e proběhla také ve slově lípa. Ve spis. jazyce a v Čechách má slovo podobu lípa, na Moravě obměna lipa zachovává moravskou krátkost. Obměny lepa, lpa jsou omezeny na centrální úsek střm. nář. a území sousedící s tímto úsekem.

Ko