ČJA 5
52 a) při- (přisolovat 388, přinést 250, přijít 1693)
b) křivý (2141)
namířit (1317)
1 M a) při-
přy-
př-
pře-
b) křvý
křevý
2 Mapa představuje změnu i > e, po souhlásce ř v předponě při- a u adjektiva křivý. V předponě při- byla sledována na slovech přisolit, přinést a přijít. U každého z těchto slov jsme zjistili různé územní rozšíření varianty pře-, na mapě jsme zachytili její maximální rozsah.
Vedle podob při-, př-, pře- a pozitivně zakreslených variant křvý, křevý je na mapě zachyceno rozšíření obměny přy- se zachovanou širokou výslovností hlásky y. V oblasti slez. nář. od Ostravice na západ realizace i-ového vokálu kolísá. U některých informátorů převládá realizace při-, u jiných přy-.
Obměnu přә- s redukovanou hláskou na Znojemsku na mapě ani v komentáři neregistrujeme, protože zde byla naším výzkumem zachycena velice zřídka; maximální rozsah je představen na mapě ČJA 5, 51 (srov. též ČJA 5, 73; ČJA 5, 74; ČJA 5, 75; ČJA 5, 76; ČJA 5, 77; ČJA 5, 78; ČJA 5, 79; ČJA 5, 80; ČJA 5, 81).
3 Obměna př- byla pravidelně zachycena v centrálním úseku střm. nář., varianta pře- pak v areálu v již. polovině Moravy (vymezeném městy Boskovice, Třebíč, Znojmo, Brno, Mikulov) a na jv. Prostějovsku a na Zábřežsku. Na zbývajícím území čes. národního jazyka (a ve městech) je běžná podoba při-, shodná se spis. jazykem, jen sev. část vm. nář. a západní polovina slez. nář. se vydělují obměnou přy-.
Varianta křvý má pravidelný výskyt v centrálním úseku střm. nář., obměna křevý byla zapsána na Zábřežsku, jv. Prostějovsku a Vyškovsku.
4 Podoby jsou uvedeny podle zápisu ve slovnících.
a) při- stč., Jg, SSJČ, sloven. pri-, hluž.
přy- pol. przy-
b) —
5 a) při- Po 1, Ju 1–7, Ru 1–4
b) —
7 Změnu i > , e po souhlásce ř jsme sledovali též u infinitivu namířit. Zatímco u obměny s hláskou jsme zaznamenali obvyklý výskyt v centrálním úseku střm. nář., varianta s hláskou e byla kromě Zábřežska, jv. Prostějovska a Slavkovska zachycena i na Tišnovsku, na širším Znojemsku a na Moravskokrumlovsku. U varianty s hláskou e na Znojemsku a Moravskokrumlovsku se však patrně jedná o výsledek analogického vyrovnání podle typu trpět. (K tomu srov. např. rozšíření forem příčestí minulého učel, nosel, viz ČJA 4, 377 učil, ČJA 4, 378 nosil, či infinitivu mračet, viz ČJA 1, 41 mračit se.)
Ko