ČJA

ČJA 5

50 a) laciný (ČJA 2, 178 lacinější)

b) silný (1580)

zima (1534)

1 M a) laciný

lacyný (též 708, 742, 751, 801, 81)

lacný

lacený

lacәný

lacný (též 755)

b) slný

selný

2 Mapa představuje změnu i > e,  u slova silný (po ostré sykavkce s) a u slova laciný (po polosykavce c). Vedle podob laciný, lacený, lacný a pozitivně zakreslených forem selný a slný jsou na mapě zachyceny podoby lacyný, lacәný a lacný.

V obměně lacyný je zachována širší výslovnost hlásky y po souhlásce c. Ve variantě lacәný je za hlásku i, popř. y, polovokál neurčité a nestejné kvality ležící mezi i a e, nejčastěji velmi krátký a silně redukovaný, označujeme

jej ə. Podoba lacný je vedle podoby laciný doložena již ze stč. (lacný ,snadný, lehký‘, laciný ‚nedrahý,
ceny skrovné‘). Zatímco nář. varianta lacný na Moravě a ve Slezsku představuje patrně uchování stč. podoby,
v Čechách variantu lacný považujeme spíše za výsledek redukce, jež je v souhlase s všeobecnou tendencí proje-
vující se v této oblasti (srov. např. svačna ‚svačina‘, mlnář ‚mlynář‘, viz ČJA 5, 73; ČJA 5, 74; ČJA 5, 75; ČJA 5, 76; ČJA 5, 77; ČJA 5, 78; ČJA 5, 79; ČJA 5, 80; ČJA 5, 81).

Kořenné e ve variantě selný je dvojího původu: místy (na Hané) může být výsledkem změny i > y > e, místy (zejména v záp. úseku jzč. nář.) patně souvisí s redukcí samohlásky i ve spojení -il-; důsledkem této redukce pak může být e-ové zabarvení průvodního vokálu při souhlásce l (k tomu srov. ČJA 2, 145 silnice, ČJA 5, 74).

3 Forma lacený je typická pro větší část jižní poloviny střm. nář., a to zejména pro širší Brněnsko, Moravskokrumlovsko, Znojemsko, dále byla zapsána na vých. Prostějovsku a na Zábřežsku. Obměna lacný je charakteristická pro centrální úsek střm. nář.

Nejrozšířenější podobou je forma laciný, shodná se spis. jazykem; zachycena byla v českých nář. v užším smyslu, v čm. nář. a přilehlém pásu střm. nář., odděleně pak ve většině vm. nář. Oblast vm. nář. východně od Lipníka nad Bečvou a jz. okraj slez. nář. se vyděluje variantou lacyný. Obměna lacәný byla zaznamenána na Znojemsku, Zábřežsku a sev. okraji vm. nář. Podoba lacný tvoří dva areály, jeden v oblasti jižní poloviny západního úseku jzč. nář. a druhý v oblasti slez. nář. a přilehlé sv. části vm. nář.

Ve městech byla nejčastěji zaznamenána forma laciný, jen pro slez. města je obvyklejší podoba lacný.

Varianta selný byla zachycena v záp. úseku jzč. nář. a také ve střm. nář., kde je však rozšířena méně než obměna lacený (srov. výše); zaznamenána byla na jz. Šumpersku, vých. Prostějovsku a Znojemsku, ojediněle na Brněnsku a Boskovicku. Obměna slný byla zapsána v centrálním úseku střm. nář.

4 a) laciný stč. ‚nedrahý, ceny skrovné‘, Jg, SSJČ ‚levný, snadný, lehký‘

lacný stč. ‚snadný, lehký‘, Jg, sloven.

b) —

5 a) lacini Po 1, Ju 2 — laciní Ju 4, 5, Ru 4, 5 — lacinej Ju 1, 3,

Ru 2, 3 — laciné Ju 6 — łaciný Ju 7

b) —

7 Změna i > e,  po z byla sledována u substantiva zima. Podoba zma je typická pro centrální úsek střm. nář., obměna zema byla zachycena na širším Brněnsku a Moravskokrumlovsku, k tomu srov. ČJA 5, 114.