4          a)  večeřet (ČJA 4, 347) —

b)  házet (ČJA 4, 346)

večeřel příč. min. sg. m. (ČJA 4, 370)

1    M         a)  večeřet (večéřet, večířet, večeřit, večeřít)

     večeřat (večořać 801)

b) házet (háďet)

     házat (hádzat)

2                 Provedení či neprovedení přehlásky ’a > e vedlo u sloves k jejich zařazení k různým konjugačním typům. Tato problematika je podrobně probrána v ČJA 4 (kapitola Infinitiv), zde se zaměřujeme na vymezení územního rozsahu přehlasovaných a nepřehlasovaných tvarů na slovesech večeřet a házet (dále srov. ČJA 4, 348 sázet, ČJA 4, 349 sklízet a ČJA 4, 350 hořet), v odd. 7 sledujeme příč. min. večeřel × večeřal.

3                 Přehlasovaná podoba večeřet, shodná se spis. jazykem, zabírá celé Čechy a sousední část Moravy po linii Znojmo–Třebíč–Brno–Prostějov–Bruntál. Nepřehlasovaná forma večeřat pokrývá území vých. od vymezené hranice a navíc malý areál na jv. Novoměstsku. Do měst na teritoriu podoby večeřat proniká varianta večeřet.

Izoglosa oddělující podoby házet (záp.) a házat (vých.) ustupuje v porovnání s hranicí forem večeřet × večeřat více na východ a sleduje linii Mikulov – Kyjov – Kroměříž  –  Lipník nad Bečvou – Moravský Beroun.

Přechod. nář. čes.-pol. a ostravický úsek slez. nář. se od ostatního území liší jinými lexémy.