46        a) vědět (ČJA 4, 360)

b) netopýr (ČJA 2, 30)

c) housenka (ČJA 2, 55)

d) komoře dat. sg. f. (ČJA 4, 64)

že (2550)

ještě (2517)

1Ma) viďet

b) litopýř (též 647, též litopér 645)

c)  housinka (housínka 511, 519)

d) komoři

2                 Sledovalo se maximální zeměpisné rozšíření hláskové změny e, ě > i zachycené v nář. podobě infinitivu slovesa vědět (vidět), v nář. podobě substantiva netopýr (litopýř/litopýr), v nář. ekvivalentu spis. výrazu housenka (housinka) a v dat. (a lok.) substantiva komora (komoři). (K vlivu zavřené výslovnosti na vznik akuz. tvaru os. zájmena ty (ti) srov. ČJA 4, 233 tě).

U některých slov musíme rovněž počítat s vlivem analogických, příp. též expresivních činitelů.

Tak je tomu např. u nář. formy vidět ,vědět‘. Podle Mch souvisí sloveso vědět (základ *void-) se slovesem vidět (základ *veid-): „Stav mysli po vidění něčeho je „vědění“ o tom.“ (Machek, 1971, s. 688). Navíc má sledovaná forma morfologickou oporu rovněž v préz. tvarech vím, víš. Nář. materiál nás však opravňuje k tomu, abychom -i- v podobě vidět ,vědět‘, stejně jako -i- ve slovech a tvarech housinka, komoři aj., chápali jako realizaci nevýrazně se projevující změny e, ě > i, jež je v systémové souvislosti se změnou y (i) > e, . K infinitivním formám slovesa vědět viz ČJA 4, 360 vědět.

Také u slova litopýř není situace zcela jednoznačná. Zeměpisné rozšíření podoby litopýř nás rovněž opravňuje vidět v zachycené formě změnu e > i, zachované původní počáteční l- však také naznačuje, že se mohl mj. uplatnit příklon ke slovesu lítat.

Zeměpisné omezení formy housinka na sám okraj vymezené oblasti je patrně dán tím, že v centru sledované změny se vyskytují pro housenku jiné nář. ekvivalenty: houska a na většině Boskovicka i housenice.

V dat. lok. sg. substantiv typu komora (komoři) dokládá náš nář. materiál formu na húři ,na půdě‘ navíc v lokalitách 616, 618 a 632. Nelze vyloučit, že u formy komoři jde o vyrovnání k typu dcera.

3                 Změna e > i je charakteristická pro západní polovinu Moravy.

Podoba vidět ,vědět‘ je doložena ze středního úseku střm. nář. (široké Boskovicko, Vyškovsko, Brněnsko, Tišnovsko a severní Moravskokrumlovsko), ojediněle též z Novoměstska a Jemnicka.

Označení litopýř ,netopýr‘ je soustředěno v oblasti sz. Brněnska (v nář. horského typu a na Tišnovsku), ojediněle bylo zachyceno též v sev. části střm. dialektů (na Šumpersku, v podobě litopýr pak na Zábřežsku).

Nář. ekvivalent housinka se vyskytuje zejména v již. úseku přechodových nářečích česko-moravských, na širokém Boskovicku, zapsán byl též v oblasti jižně od Brna a ojediněle na Litovelsku.

Forma dat. sg. komoři pokrývá souvislou oblast záp. Boskovicka, sz., záp. a již. Brněnska s výběžky až k úseku slavkovsko-bučovickému a na záp. Břeclavsko.

Situace ve městech se shoduje s nář. okolím.