46        a) vědět (ČJA 4, 360)

b) netopýr (ČJA 2, 30)

c) housenka (ČJA 2, 55)

d) komoře dat. sg. f. (ČJA 4, 64)

že (2550)

ještě (2517)

1    M         a)  viďet

b) litopýř (též 647, též litopér 645)

c)  housinka (housínka 511, 519)

d) komoři

2                 Sledovalo se maximální zeměpisné rozšíření hláskové změny e, ě > i zachycené v nář. podobě infinitivu slovesa vědět (vidět), v nář. podobě substantiva netopýr (litopýř/litopýr), v nář. ekvivalentu spis. výrazu housenka (housinka) a v dat. (a lok.) substantiva komora (komoři). (K vlivu zavřené výslovnosti na vznik akuz. tvaru os. zájmena ty (ti) srov. ČJA 4, 233 tě).

U některých slov musíme rovněž počítat s vlivem analogických, příp. též expresivních činitelů.

Tak je tomu např. u nář. formy vidět ,vědět‘. Podle Mch souvisí sloveso vědět (základ *void-) se slovesem vidět (základ *veid-): „Stav mysli po vidění něčeho je „vědění“ o tom.“ (Machek, 1971, s. 688). Navíc má sledovaná forma morfologickou oporu rovněž v préz. tvarech vím, víš. Nář. materiál nás však opravňuje k tomu, abychom -i- v podobě vidět ,vědět‘, stejně jako -i- ve slovech a tvarech housinka, komoři aj., chápali jako realizaci nevýrazně se projevující změny e, ě > i, jež je v systémové souvislosti se změnou y (i) > e, . K infinitivním formám slovesa vědět viz ČJA 4, 360 vědět.

Také u slova litopýř není situace zcela jednoznačná. Zeměpisné rozšíření podoby litopýř nás rovněž opravňuje vidět v zachycené formě změnu e > i, zachované původní počáteční l- však také naznačuje, že se mohl mj. uplatnit příklon ke slovesu lítat.

Zeměpisné omezení formy housinka na sám okraj vymezené oblasti je patrně dán tím, že v centru sledované změny se vyskytují pro housenku jiné nář. ekvivalenty: houska a na většině Boskovicka i housenice.

V dat. lok. sg. substantiv typu komora (komoři) dokládá náš nář. materiál formu na húři ,na půdě‘ navíc v lokalitách 616, 618 a 632. Nelze vyloučit, že u formy komoři jde o vyrovnání k typu dcera.

3                 Změna e > i je charakteristická pro západní polovinu Moravy.

Podoba vidět ,vědět‘ je doložena ze středního úseku střm. nář. (široké Boskovicko, Vyškovsko, Brněnsko, Tišnovsko a severní Moravskokrumlovsko), ojediněle též z Novoměstska a Jemnicka.

Označení litopýř ,netopýr‘ je soustředěno v oblasti sz. Brněnska (v nář. horského typu a na Tišnovsku), ojediněle bylo zachyceno též v sev. části střm. dialektů (na Šumpersku, v podobě litopýr pak na Zábřežsku).

Nář. ekvivalent housinka se vyskytuje zejména v již. úseku přechodových nářečích česko-moravských, na širokém Boskovicku, zapsán byl též v oblasti jižně od Brna a ojediněle na Litovelsku.

Forma dat. sg. komoři pokrývá souvislou oblast záp. Boskovicka, sz., záp. a již. Brněnska s výběžky až k úseku slavkovsko-bučovickému a na záp. Břeclavsko.

Situace ve městech se shoduje s nář. okolím.