ČJA 5
44 a) zelí (ČJA 4-8)
b) obilí (ČJA 3, 52 obilí, ČJA 3, 54 žito)
1 M a) zelé
b) obilé
c) uhlé (uhljé 755)
2 Na mapě je zakreslen zeměpisný rozsah pouze podob s nezúženým -é v koncovce: zelé (izoglosa), obilé (šrafa) a uhlé (značky).
Největší areál zaujímá obměna zelé. Na poněkud menší oblasti byla zaznamenána forma obilé: na části území vm. a slez. nář. se totiž pro pojmenování obilí a žita užívá dalších lexémů a na širším Opavsku je rozšířena zřejmě vlivem spisovného jazyka podoba obili. Nejmenší zeměpisný výskyt byl doložen u formy uhlé (je tomu snad proto, že se jednalo o méně často používanou reálii – dříve se topilo vesměs dřívím) a na většině území se užívá podoby přejaté ze spisovného jazyka, tzn. uhlí, příp. se zkráceným koncovým vokálem uhli.
3 Nezúžená podoba zelé zaujímá areál ve vm. nář. (bez dolských nář., sv. Uherskobrodska a oblasti vých. od Lipníka nad Bečvou, kde se užívá obměny zelí) a v přilehlé záp. části slez. nář. (tj. zhruba od linie Hlučín–Příbor
na západ). Do mluvy měst, a to nejčastěji u mladší
generace, proniká v této oblasti i podoba zelí (vesměs jako
dubletní).
Pojmenování obilé je charakteristické pro většinu vm. nář. (zejména pro oblast podél linie Vsetín – Uherský Brod – Břeclav) a pro pomezí mezi vm. a slez. nář.
Obměna uhlé byla zachycena v již. části vm. nář. (kromě dolských nář.) – zhruba jižně od Uherského Hradiště, sporadicky se objevila i jinde.
4 a) zelé stč., Jg ol., hluž. zele
b) obilé stč., Jg zast.
c) uhlé stč., Jg zast.
5 a) zelé Ju 7, Ru 5
b) —
c) uhlé Ru 5
Ir