2                 Položka byla zaměřena na zjišťování postfixů u výše uvedených typů příslovcí, tázacích zájmen a výrazu kolik. Byly zjištěny postfixy -pak, -ž, -též, -jenom a -to. Formant -ž byl výjimečně zapsán i u netázacího adverbia všude. Ve spisovném jazyce se užívá postfixů -pak, -ž(e) a -jenom.

Formant -pak je od původu příslovce, které pokleslo na zesilovací částici. Další zesilovací částice -že je doložena už z psl. (*-že, -ž). Za ustrnulý tvar stř. rodu zájmena týž považujeme postfix -též, formant -to je původem zájmeno ukazovací. Ze stč. lok. sg. jednom a zjednodušením skupiny -dn- vzniklo adverbium jenom, které pak zřejmě pokleslo v částici (srov. ČJA 5, 406; ČJA 5, 254b). Podoby tohoto postfixu bez počátečního j- a s dalšími hláskovými změnami pouze evidujeme v 1 M. Naopak mapujeme územně vyhraněnou hláskovou variantu -pa.

Formantům -pak, -ž a -to je přisuzována i funkce intenzifikační a citová. Kontaktovou funkci má postfix -též.

Z některých lokalit ve vm. a ojediněle i střm. nářečích nejsou postfixy vůbec doloženy. Ve městech se nář. výzkum na tento problém nezaměřoval.

3                 Postfix -pak se vyskytuje na celém území českého jazyka (na záp. a severozápadě Čech v hláskové variantě -pa). Zhruba záp. polovinu Čech charakterizuje formant -ž. Ten se objevuje rovněž v podorlickém úseku, ve vm. dialektech a sporadicky i na Brněnsku. Slezská nářečí se vydělují postfixem -též. Formant -jenom byl zachycen na již. Opavsku. Zcela ojediněle byl zapsán postfix -to na záp. a již. Opavsku.

4    -jenom  jen nář.

-pak  stč., Jg, SSJČ

-též  jen nář.; Bš též val., laš.

-to  jen nář.; Kt

-ž  stč. i Jg též -že, SSJČ též -že řidč., sloven. -že, pol. -ž

5    gdepak Ju 7

6    —

Hb