41        lišej (1922)

1    M         lišej (lišéj 622, 632, 634–636, 643) — lešej

lešé

leši n. (léši 666, 668, liši 674)

lišaj (ly- 701, 738, 801, 805, 806)

2                 Na mapě se sleduje změna aj > ej, dále následné střm. hláskoslovné změny ej > é > í, i a jako vedlejší problém změna kmenového i po l v e (lešé). Úzká výslovnost koncového é vedla k ztotožnění se samohláskou í, i. Morfologicky nezakotvené slovo leši se pak přiřadilo k slovům střed. rodu (to leši jako nář. to staveni).

Za upozornění stojí, že z rozsáhlého teritoria střm. nářečí (Boskovicko, vých. Brněnsko) se dokládají podoby lišej, lešej, tedy nezměněné – jak bychom čekali – v lišé, lešé. Poslední uvedená forma je doložena jen z několika lokalit na širším Litovelsku, i zde však je to většinou forma dubletní vedle lišej. Nelze tedy vyloučit, že u sledovaného slova došlo ke změně aj > ej v části střm. nářečí později, až po procesu monoftongizace ej > é. Tím bychom snad mohli vyložit výskyt formy lišaj rovněž na rozsáhlém jižním území střm. nářečí.

3                 Na rozdíl od všech ostatních dosud mapovaných položek se u sledovaného slova udržuje podoba s aj, tedy lišaj, na nebývale velkém území. Zabírá celou oblast vm. nářečí a ze střm. nářečí ještě celé Holešovsko a poměrně velký areál na jihu Moravy: Moravskokrumlovsko, Znojemsko, Velkomeziříčsko a záp. Brněnsko.

Tvar leši n. vytváří kompaktní územní celek na Prostějovsku. Hanácká změna li (y) > le tvoří kompaktní oblast omezenou na centrální úsek střm. nářečí, srov. ČJA 5, 53.