408      sotva (ČJA 5-82c)

1    M         sotva (setva 252, 405, 406, 413–415, 445, sotvej 136, 137, sotvi 755, sotvé 664, 726, 752, 755) — sotvá

ledvá (ledví 635, zaledvá 653)

ťeško (též 316, 424, 08, ťa- 734, 737, sťeška 658, též 407, sťeškem 685, českem 804)

bodej (-aj 803, 805, 807, 810)

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty adverbia sotva (‚s obtížemi, těžko, stěží‘) v kontextu ten se už sotva uzdraví. Byly zachyceny rozdíly lexikální (sotva × ledvá × těžko × bodej) a hláskoslovné (např. sotva × sotvá). Hláskoslovná obměna setva, u níž se v základu vyskytuje -e- místo -o-, je představena na jiném místě v tomto díle (viz ČJA 5, 82c).

Ojedinělé slovotvorné obměny (např. sotvy, stěžkem, zaledvá) zaznamenáváme pouze v oddíle 1 M. Totéž platí pro odvozeninu se zakončením -ej (sotvej), srov. např. takéj, jenomej, ČJA 5, 405; ČJA 5, 406. Východomoravské sotvé je zakončeno patrně podle příslovcí také, hnedké.

Adverbium sotva vzniklo ze stč. *sotně, setně (to od adj. sotný ‚nesnadný‘). Nové zakončení získalo podle příslovce jedva, ledva. Starý výraz jedva vznikl asi ze základu číslovky jeden (*jed+va), ledva z něho bylo vytvořeno prostou záměnou j za l. Příslovce těžko je utvořeno od adjektiva těžký (*tęžьkъ). Ze stč. spojení *bóh daj vzniklo *bodaj, bódaj, které pak pokleslo v adverbium. Změna koncového téžeslabičného -aj v -ej vedla ke vzniku obměny bodej.

V Čechách byl nář. výzkum proveden na řídké síti.

3                 V celých Čechách a na jz. Moravě (ojediněle i jinde na Moravě a v řadě mor. měst) se vyskytuje adverbium sotva. Obměna sotvá byla zachycena na zbývajícím území Moravy. Ve slezských nářečích vytváří kompaktní oblast lexém bodej. Příslovce ledvá se objevuje rozptýleně, a to na Novopacku, Náchodsku, sev. Hlučínsku, místy na stř. Moravě a zejména na Slovácku. Ve vm. a čm. dialektech a v přilehlých oblastech byl roztroušeně zjištěn výraz těžko. Obě adverbia (ledvá i těžko) bývají často v dubletě s lexémem sotva (sotvá).