ČJA 5
405 také (2537)
1 M také
taky (též 72, 74, též teki 302–304, též tekí 301, 303, 304)
takéj
též (tejž 805, 811, též 757)
aj (aji 616, 631, 641, 720, 822, 836)
N baj 701, he 634
2 Mapa zachycuje nář. ekvivalenty adverbia také ve významu ‚též, rovněž‘. Materiál přináší diference lexikální (také × též × aj) a slovotvorné (např. také × takéj).
Příslovce také je ustrnulý tvar stř. rodu adjektiva taký (psl. *takъ složeno z t-ového zájmenného základu a přípony). U podoby taky jde pravděpodobně o vliv jiných adverbii na -y (např. brzy, hezky, tak Tk). Zde se uplatňuje obecná tendence k tomu, aby adverbia nekončila na dlouhý vokál. Proto byla i slovotvorná varianta takéj doplněna postfixem -j. Výraz též považujeme za ustrnulou formu stř. rodu zájmena týž. Nářeční aj (aji) může mít vedle sledovaného adverbiálního významu také význam spojky (popř. částice) i. Výraz aj nepovažujeme za zcela ekvivalentní, neboť není zcela zástupný ve všech kontextech (srov. ČJA 5, 334b).
Na mapě nezaznamenáváme chodské podoby teky a teký, u nichž došlo ke změně a v e (srov. ČJA 5, 83).
Na části území střm. nářečí byly zachyceny podoby take, tak. Jsou výsledkem pravidelné hláskové změny y > e, (srov. ČJA 5, 47), proto je nemapujeme.
3 Většinová podoba taky se vyskytuje v Čechách, ve střm. a dolských dialektech. Větší část vm. nářečí se vyznačuje formou také, shodnou se spisovným jazykem. Na Vsetínsku byla zapsána vedle varianty takéj. Celé Slezsko a přilehlé sev. Valašsko se odlišují adverbiem též, které se ojediněle objevuje i jinde na Moravě. Zejména z Boskovicka a z oblasti mezi městy Brno, Břeclav a Kyjov se dokládá sporadický výraz aj (aji).
Ve městech je situace v podstatě shodná s venkovským okolím.
4 aj jen nář.; Jg mor. a slc.
také stč. též -ž(e), take(ž), Jg též -ž, -ť, SSJČ též -ž, ť zast.
takéj jen nář.; Bš
taky Kt, SSJČ ob.
též stč. i -e, Jg, SSJČ poněk. kniž. a obl. mor., sloven. tiež, pol. też, hluž. tež
5 také Ju 7 — taki Po 1, Ju 1–4, Ru 1–5 — taky Ju 7 — takej Ju 7
6 SSA 10.128
Hb