bylo slova kořen užito jako subst. a kde je možno zároveň předpokládat zčásti i význam adverbiální, například:
a hned to dřevo z kořen padlo ‚bylo vyvráceno z kořenů, tedy úplně‘.)

Zachycené formy reflektují rozdíly morfologické – v tvrdém a měkkém zakončení: dokořán × dokořáň, dokořene × dokořeně (k této diferenci srov. ČJA 4, 1 kámen nom. sg. m. aj.), dále slovotvorné – do + gen. pl. (dokořán, -aň), do + gen. sg. (dokořene, -eně), do + hromadné subst. (dokoření) – a rovněž hláskoslovné: změna e > a v gen. pl., která se projevuje v rozdílu dokořen × dokořán, dokořeň × dokořáň, patrně nesouvisí s jzč. nář. změnou e > a v subst. kořen (> kořán, kořání, srov. ČJA 5, 63d kořen), kterou do souvislosti s dokořán klade Mch (spíše jde o starý jev, viz čes.-pol. dokořun < dokořon < dokořán). Podoba dokořám vznikla nář. záměnou nosových souhlásek, u obměny dokořan jde o okrajový regionalismus patrně s druhotně zkráceným a, varianta dokořun má původ v podobě dokořán, kde á podlehlo slez. změně v o a toto o se před nosovou souhláskou změnilo v u (viz ČJA 5, 70a strom).

3                 Zatímco na celém území Čech a na záp. Moravě až po řeky Svratku a Svitavu se užívá většinou jediné pojmenování dokořán, shodné se spis. jazykem (jen okrajově se v dubletě s ním objevují hláskové varianty: na Roudnicku dokořan a na vých. okraji Čech s přesahem na Novoměstsko dokořen), na zbytku Moravy a ve Slezsku je situace mnohem pestřejší. Nejenže se zde nachází několik vyhraněných areálů, ale jsou zde časté i dublety. Na celém území vých. od linie Svitavy–Boskovice–Brno–Mikulov až po záp. okraj čes.-pol. přechod. pruhu byly zaznamenány zpravidla jen podoby měkké, zakončené na -ň, event. -ní, -ně.

V centrální části střm. nář. a odděleně ve vm. nář. v širokém pruhu při hranici se Slovenskem byla zapsána varianta dokořeně. Mezi těmito dvěma oblastmi (na Brněnsku, Prostějovsku a záp. Kyjovsku) se rozkládá areál adverbia dokoření a zbývající část Moravy a většinu Slezska pokrývá podoba dokořeň. Rozptýleně zejména ve stř. části Moravy, nejhustěji mezi Kyjovem a Kroměříží, se objevuje varianta dokořáň. Z čes.-pol. přechodného pásu se dokládá pouze obměna dokořun. V oblasti „měkkých“ podob se občas jako dubletní vyskytuje i výraz dokořán, nejčastěji na Brněnsku a Kyjovsku a v sm. pohraničních městech. Jinak se stav ve městech shoduje se situací ve venkovském okolí.

4    dokořám  jen nář.

dokořan  jen nář.; Jg do kořan

dokořán  Jg do kořán, SSJČ, sloven. dokorán

dokořaň, dokořáň  jen nář.

 

dokořen  stč. a Jg do kořen, z kořen, Kt, SSJČ říd.

dokořene  jen nář.; Jg z kořene, též s kořenem (srov. dokořen)

dokořeň  jen nář.; Kt dokořiň

dokořeně, dokoření, dokořun  jen nář.

5    dokořán Ju 2, 3, 6, Ru 2, 3 — dokořan Ju 2, 4, 5, Ru 2, 4 — dokořám Ju 3 — dokořen Po 1, Ju 2, 5, 6 — dokořeňa Ju 7, Ru 5

6    —

Či