ČJA 5
401 pěšky (1697)
1 M pješky (též 825)
pješo (-u 829)
pješourem (šourem 131, 12, též 205, 231, 505)
p’echti 818
2 Mapa postihuje slovotvorné obměny adv. pěšky ‚po vlastních nohou‘. Základem všech podob je psl. *pěšь. Odvozenina pěšky je utvořena příponou -ky, forma pěšo vznikla analogicky podle jiných příslovcí na -o (např. tenko, slabo). Varianta pěšourem vznikla kontaminací *pěše a pěchourem.
Výraz pěchty navazuje na pol. výraz piechotą.
3 Podoba pěšky se vyskytuje na celém území čes. národního jazyka s výjimkou přechod. čes.-pol. dialektů a přilehlého okraje ostravického úseku, kde je běžný derivát pěšo. Na východě svč. nářečí se vedle výrazu pěšky jako dubletní objevuje odvozenina pěšourem.
Města se shodují se svým nář. okolím.
4 pěchty jen nář.; pol. piechotą, na piechotę
pěšky stč. též pěškami, pieškami, Jg, SSJČ pěškami zast., sloven. též pěškom nář.
pěšo stč. pěš, pěšě, Jg pěšě, SSJČ pěše, pěšmo obě říd., sloven. pešo, peši, pol. pieszo, hluž. pěši
pěšourem SSJČ ob. expr., též pěšourkem, pěchourem obě říd.
5 pěški Ju 1–6, Ru 2–5 — p’eški Ju 7 — po nohách Po 1
6 —
Hb