400      snadněji (980)

1    M         snadňej (též 05, -éj 617, 618, 630–632, 652, 654, 655, 657, 715, 726, 742, 746, 757, snaďňej 105, 110, 10, 11, snadňeji 59, 75, 79, též 03, 06, 30, 49, 53, 93, 95)

snadňejá 508, 510, 512, 609 (též 53)

snadňejác 609, 53

snadňejc (též 03, 04, 06, 08, 09, 24, 30, 31, 40, 63, 64, snaďňejc 105, 108, 111, 124a, 138, 140, 141, 235, 244, 465, 509, 518, 11, 23, snádňejc 428, snadňejic 610, snadňéjic 608)

snadňejš (též 659, 676, 01–04, 08, 09, 30, 41, též snaďňejš 05, snadnejš 306)

snadňejší (též 823, snadňéjší 711)

snáž (též 07)

snáz (též 06)

lechčej (též 04, 09, 53, 67, 94, -éj 618, 622, 635, 653, 707, 712, 727, 742–744, 751–753, 64, 74, též -eji 03, 06,
49, 66, 73, 81, 92, 93, též -éji 67, láchčej 735, lachčjéj 755) — lefčéj 633 (lefčeji 633)

lechčejá (-ijá 605, 607, 620, 621, 624)

lechčejác 506, 511 (-ijác 605, 606, -ijáč 624)

lechčejc (též 01–04, 06, 08, 09, 63, 64, 67, 93)

lechčejš (též 01–04, 44)

lechčejší (též 623, 712, 826, též lachčejši 835) — lofčojšy 801

lechčí (též 639, 642, 676, 680, 684, 702, 722, 807, 820, 65-67, 73, -i 718, 71, 81, -y 701, 721, lachčí 734, 736, 737, 835, 836, lachčy 834) — lefčí 633 (též 642, 684, též lefči 683)

lehňéš 668, 671, 677 (lehňíš 671)

lehňéší 679 (-i 681)

levňej 646, 648, 728, 729

levňejá 623

levňejš (též 64)

levňejší (levňéjšý 722)

2                 Na mapě jsou zachyceny nář. ekvivalenty formy 2. stupně příslovce snadno, tj. spis. snadněji, s významem ‚bez velké námahy‘.

Kromě lexikálních rozdílů bylo zaznamenáno velké množství diferencí slovotvorných (např. snadněj × snadnějš × snadnějc × snadnějá × snadnějác × snáž); byly však zachyceny i rozdíly hláskoslovné (např. lehčí × lefčí).

Většina doložených nář. výrazů je odvozena od 1. stupně adverbii; utvořeny jsou od základů snadň- (srov. psl. *snadь), lehč- (srov. psl. *lьgъkъ), levň- (srov. psl. *lěvьnъjь ‚snadný, mírný‘), lefč- (od nář. adj. lefký, které bylo utvořeno z adj. lehký disimilací chk > fk). Základ lehň- vznikl kontaminací slovních základů lehč- a levň-.

K uvedeným základům se připojuje velké množství sufixů: z formantu -eji (např. snadněji), jímž se pravidelně tvoří komparativní tvar adverbií ve spisovném jazyce, odsunutím koncové samohlásky vzniklo zakončení -ej (např. snadněj); k němu bývá připojován vokál -á (např. snadnějá), a to podle jiných adverbii dokládaných z téhož území (např. jindá, teprvá). Analogicky podle adverbia víc byly utvořeny podoby se sufixy -ejc, -ejác (např. snadnejc, snadnějác). Některé nář. výrazy mají na Moravě formu 2. stupně adjektiva původně rodu ženského (např. snadnější) nebo mužského (např. lehčí), ale jsou zde i ve funkci příslovce. Sufix -ejš (např. snadnějš) pak vznikl z formantu -ejší odsunutím koncového vokálu.

Adverbium snáž vzniklo kontaminací podoby snáz (to ze snáze) a předpokládaného snazše.

Na mapě jsou izoglosami a nápisy postiženy vesměs jen slovní základy (výjimku tvoří slovo snáž), jednotlivé sufixy jsou zaznamenány pomocí šrafování (k jejich rozšíření viz též mapy ČJA 2, 168 tepleji a ČJA 2, 177 lehčí), značky znázorňují výskyt jiného slovního základu (dubl. nebo nedubl.) v areálu.

V pohraničních městech (zejména v záp. a již. Čechách) bylo zaznamenáno větší množství dubletních nář. výrazů, jejichž úplné zachycení na mapě by bylo značně nepřehledné, proto je nemapujeme a příslušné údaje uvádíme pouze v odd. 1M.

3                 Lexém snáž je rozšířen v celých jzč. nář. s přesahy do okolních nář. oblastí (zejména na severu až k Mělníku, Benešovu a na Ledečsko); ojediněle byl zaznamenán i jinde. Varianta snáz je doložena ze záp. okraje Čech, sporadicky ze sev. okrajů zkoumaného území.

Na ostatním území Čech, na Moravě a ve Slezsku vytvářejí areály jednotlivé slovní základy s různými příponami.