ČJA 5

400      snadněji (980)

1    M         snadňej (též 05, -éj 617, 618, 630–632, 652, 654, 655, 657, 715, 726, 742, 746, 757, snaďňej 105, 110, 10, 11, snadňeji 59, 75, 79, též 03, 06, 30, 49, 53, 93, 95)

snadňejá 508, 510, 512, 609 (též 53)

snadňejác 609, 53

snadňejc (též 03, 04, 06, 08, 09, 24, 30, 31, 40, 63, 64, snaďňejc 105, 108, 111, 124a, 138, 140, 141, 235, 244, 465, 509, 518, 11, 23, snádňejc 428, snadňejic 610, snadňéjic 608)

snadňejš (též 659, 676, 01–04, 08, 09, 30, 41, též snaďňejš 05, snadnejš 306)

snadňejší (též 823, snadňéjší 711)

snáž (též 07)

snáz (též 06)

lechčej (též 04, 09, 53, 67, 94, -éj 618, 622, 635, 653, 707, 712, 727, 742–744, 751–753, 64, 74, též -eji 03, 06,
49, 66, 73, 81, 92, 93,
též -éji 67, láchčej 735, lachčjéj 755) — lefčéj 633 (lefčeji 633)

lechčejá (-ijá 605, 607, 620, 621, 624)

lechčejác 506, 511 (-ijác 605, 606, -ijáč 624)

lechčejc (též 01–04, 06, 08, 09, 63, 64, 67, 93)

lechčejš (též 01–04, 44)

lechčejší (též 623, 712, 826, též lachčejši 835) — lofčojšy 801

lechčí (též 639, 642, 676, 680, 684, 702, 722, 807, 820, 65-67, 73, -i 718, 71, 81, -y 701, 721, lachčí 734, 736, 737, 835, 836, lachčy 834) — lefčí 633 (též 642, 684, též lefči 683)

lehňéš 668, 671, 677 (lehňíš 671)

lehňéší 679 (-i 681)

levňej 646, 648, 728, 729

levňejá 623

levňejš (též 64)

levňejší (levňéjšý 722)

2                 Na mapě jsou zachyceny nář. ekvivalenty formy 2. stupně příslovce snadno, tj. spis. snadněji, s významem ‚bez velké námahy‘.

Kromě lexikálních rozdílů bylo zaznamenáno velké množství diferencí slovotvorných (např. snadněj × snadnějš × snadnějc × snadnějá × snadnějác × snáž); byly však zachyceny i rozdíly hláskoslovné (např. lehčí × lefčí).

Většina doložených nář. výrazů je odvozena od 1. stupně adverbii; utvořeny jsou od základů snadň- (srov. psl. *snadь), lehč- (srov. psl. *lьgъkъ), levň- (srov. psl. *lěvьnъjь ‚snadný, mírný‘), lefč- (od nář. adj. lefký, které bylo utvořeno z adj. lehký disimilací chk > fk). Základ lehň- vznikl kontaminací slovních základů lehč-levň-.

K uvedeným základům se připojuje velké množství sufixů: z formantu -eji (např. snadněji), jímž se pravidelně tvoří komparativní tvar adverbií ve spisovném jazyce, odsunutím koncové samohlásky vzniklo zakončení -ej (např. snadněj); k němu bývá připojován vokál (např. snadnějá), a to podle jiných adverbii dokládaných z téhož území (např. jindá, teprvá). Analogicky podle adverbia víc byly utvořeny podoby se sufixy -ejc, -ejác (např. snadnejc, snadnějác). Některé nář. výrazy mají na Moravě formu 2. stupně adjektiva původně rodu ženského (např. snadnější) nebo mužského (např. lehčí), ale jsou zde i ve funkci příslovce. Sufix -ejš (např. snadnějš) pak vznikl z formantu -ejší odsunutím koncového vokálu.

Adverbium snáž vzniklo kontaminací podoby snáz (to ze snáze) a předpokládaného snazše.

Na mapě jsou izoglosami a nápisy postiženy vesměs jen slovní základy (výjimku tvoří slovo snáž), jednotlivé sufixy jsou zaznamenány pomocí šrafování (k jejich rozšíření viz též mapy ČJA 2, 168 tepleji a ČJA 2, 177 lehčí), značky znázorňují výskyt jiného slovního základu (dubl. nebo nedubl.) v areálu.

V pohraničních městech (zejména v záp. a již. Čechách) bylo zaznamenáno větší množství dubletních nář. výrazů, jejichž úplné zachycení na mapě by bylo značně nepřehledné, proto je nemapujeme a příslušné údaje uvádíme pouze v odd. 1M.

3                 Lexém snáž je rozšířen v celých jzč. nář. s přesahy do okolních nář. oblastí (zejména na severu až k Mělníku, Benešovu a na Ledečsko); ojediněle byl zaznamenán i jinde. Varianta snáz je doložena ze záp. okraje Čech, sporadicky ze sev. okrajů zkoumaného území.

Na ostatním území Čech, na Moravě a ve Slezsku vytvářejí areály jednotlivé slovní základy s různými příponami.

Rozsáhlá oblast slovního základu lehč- zaujímá většinu střč. a svč. nář. s přesahem na Zábřežsko, zasahuje až na Třebíčsko, Znojemsko, Břeclavsko a Vyškovsko. Odděleně se vyskytuje ve slez. nář., na Valašsku a Uherskobrodsku. Jako dubletní byl zaznamenán častěji v sev. polovině areálu slova snáž.

Základ snadň- vytváří menší územní celky v širokém Podkrkonoší s přesahem až na sev. Královéhradecko, dále na Novoměstsku, Boskovicku a jz. Litovelsku, na Přerovsku, Kroměřížsku a Kyjovsku. Především v Čechách byl zachycen jako dubletní vedle základu lehč- a výrazu snáž.

Základ levň- je charakteristický pro území ve střední části Moravy (Zábřežsko, Prostějovsko a Brněnsko) a pro malý areál na Uherskohradišťsku.

Základy lefč-lehň- se sporadicky vyskytují v centrální části Moravy mezi městy Boskovice, Litovel, Lipník nad Bečvou a Kroměříž.

Neméně složitá je slovotvorná diferenciace. Při zeměpisně rozlišených slovních základech se objevují i četné sufixy.

Přípona -ej (např. snadněj, lehčej) je doložena zejména z pruhu území zaujímajícího sev. a vých. okraje svč. nář. s přesahem na široké Boskovicko a sev. Brněnsko, dále ze středního úseku vm. nář. Sufix -ejc (např. snadnějc, lehčejc) je charakteristický pro téměř celé území Čech (bez jeho okrajů) a na Moravu zasahuje v úzkém výběžku až k Mor. Krumlovu. Slovotvorný formant -ejš (např. snadnějš, lehčejš) byl zaznamenán v záp. Čechách a ve střední části Moravy (např. levnějš).

Sufix (např. lehčí) vytváří souvislejší oblast na sev. Valašsku a záp. a jv. okraji slez. nář., vyskytuje se i na již. okraji Moravy. Přípona -ejší (např. snadnější, lehčejší) je typická pro území kolem hranice mezi střm. a vm. nář. a pro téměř celé Slezsko. Formanty -ejá, -ejác (např. snadnějá, lehčejác) jsou doloženy z okolí Nového Města na Moravě, odtud dále z pruhu směrem k Třebíči, Moravskému Krumlovu a Brnu.

Ve městech je situace většinou obdobná jako v jejich venkovském nář. okolí a není velkého rozdílu mezi vyjadřováním mladší a starší generace. V městských lokalitách se častěji užívají podoby se sufixem -eji (snadněji, lehčeji), shodné se spisovnými výrazy. Tam, kde je doloženo slovo snáž, proniká také spisovný výraz snáz.

4    lefčej, lefčejší, lefčí  jen nář.

lehčej  jen nář.; stč. lehčějie, Jg i SSJČ lehčeji

lehčejá, lehčejác, lehčejc, lehčejš  jen nář.

lehčejší  jen nář.; Jg

lehčí  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ ľahší, ľahšie (SSJČ ‚lehčí‘)

lehnějš, lehnější  jen nář.

levněj, levnějá, levnějš  jen nář. (Jg i SSJ levněji u obou ‚laciněji, mírněji‘, Kt „dnes je mu levněj (lehčeji)“)

 

levnější  v sled. významu jen nář.

snadněj  jen nář.; Kt snadněji, snázeji, SSJČ snadněji, pol. zast. snad-niej, hluž. snadnje

snadnějá, snadnějác, snadnějc, snadnějš  jen nář.

snadnější  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚snadnější‘)

snáž  jen nář.; Kt v ob. mluvě, hluž. snadź

snáz  Kt též snáze, SSJČ snáz(e)

5    snadňejc Ju 3 — snáž Ju 5, Ru 2 — lechčej Ju 7 — lechčejc Po 1, Ju 1–3 — lechčejš Ru 3 — lechčí Ru 5 — lechči Ju 6 — lechkejš Ju 5 — leňejš Ju 4

6    —

Ir