ČJA 5

40        a) hajný (1316)

b) kraj (267)

lavice (ČJA 1-171)

1    M         a)  hajný

     hájný (též 757, hájník 753, 754)

     hojny

     hejný

     héné

     híní 669–671, 673, 712

b) kré (krí 669, 671)

2                 Na slově hajný se sledovala jednak změna aj > ej, jednak další pravidelné změny diftongu ej (po střm. monoftongizaci héné, příp. po následném úžení híní), jednak dloužení hájný s realizací pravidelné slezské změny á > ohojny (gojny).

Také u tohoto výrazu můžeme předpokládat původně větší rozsah probírané změny; ta však analogií podle slovesa hájit značně ustoupila (srov. četná příjmení Hejný zejména na Moravě). Patrně analogií podle téhož slovesného tvaru vznikla podoba s dlouhou samohláskou hájný, v pravidelné slez. podobě hojny.

Různou realizaci zakončení výrazu hajný (hajnej, hajné, hajny atd.) ponecháváme stranou, viz ČJA 5, 23 dobrý.

Také v slově kraj se změna aj > ej sice prováděla, ale došlo tu zpětně k analogickému vyrovnávání (podle nepřímých pádů, kde ke změně dojít nemohlo, protože se skupina aj ocitla v postavení heterosylabickém), takže na většině zkoumaného území převládá forma kraj. O sekundárně zdloužené variantě kráj a následné pravidelné slezské obměně kroj viz zde ČJA 5, 105 kraj, ČJA 5, 69 dobrá. Podoba krej se v nářečích nevyskytuje (podle Gebauera není doložena ani ze staré češtiny), ale střm. formy krékrí se mohly v našich dialektech vyvinout monoftongizací a úžením pouze z výše uvedené podoby. Soudíme tedy, že změna aj > ej u tohoto výrazu na velké části území našeho národního jazyka proběhla, ale později byla analogií odstraněna.

Na mapě je pozitivně postižen rozsah formy kré šrafováním.

3                 Větší část zkoumaného území charakterizuje podoba hajný, obměna se zdlouženým -áj- se vyskytuje jednak v mikroareálu na jz. cípu Moravy a na Valašsku. Forma hojny (gojny), s realizací pravidelné slezské změny á > o, doložená na území východně od Ostravice, mluví pro to, že areál s podobou hájný tvořil na východě zkoumaného teritoria jeden celek.

Starší forma hejný (též odvozený výraz hejnovna) se dokládá z areálu v centru střč. nářečí (mezi Prahou, Táborem, Ledčí nad Sázavou a Kolínem), dále z Boskovicka a sev. Brněnska, izolovaně ještě ze záp. Kyjovska a z mikroareálu na Hranicku.

Formy héné, híní, svědčící rovněž o změně aj > ej, jsou omezeny pouze na centrální úsek střm. dialektů a na Holešovsko.

V městské mluvě se uplatňuje tvar shodný se spis. jazykem haj().

Téměř na celém zkoumaném území převládá podoba kraj, popř. kráj, kroj, viz ČJA 5, 105 kraj, ČJA 5, 69 dobrá.

Obměna kré, krí (< krej) je poměrně vzácná. Většinou jako dubletní byla zachycena na vých. okraji střm. nářečí se středem na Holešovsku.

Ve městech se užívá jen podoby shodné se spis. jazykem kraj.

4    a)   hajný  stč., Jg, SSJČ, sloven. hájnik


b)   kraj  stč., Jg, SSJČ, sloven., pol., hluž.

      kráj  stč.

5    a)   hajnej Ju 4, 5, Ru 1–4 — hajné Ju 6 — hájný Ju 7

 

b)   kraj Po 1, Ju 1–7, Ru 1, 4, 5 — kráj Ju 6, Ru 2

7                 Na změnu aj > ej ukazuje také výraz lejc (z pův. lavice změnou bilabiálního w ve skupení -awi-). Ten je doložen jen z již. Českobudějovicka. (Je pozoruhodné, že v svč. dialektech je běžně jen forma lajc, nikde lejc. Slovo lavice se tam měnilo v lajce patrně později, kdy už změna aj > ej nebyla živá.)

Bh