ČJA 5
3 a) jetel (ČJA 3,108)
přeslice (ČJA 2-204)
přeslička (ČJA 2-115)
1 M a) jatel m./f. (jatél, jatelina, ďaťelina; ďac’elina 829, dza- 755)
b) jačmeň
c) ťaší 734–737 (cašší 755, ćašši 818)
2 Mapa je věnována případům dokládajícím realizaci přehlásky (ę >) ä (> ě) > e uvnitř slova.
Izoglosa vymezuje rozsah názvů pro jetel, v nichž nebyla provedena přehláska; ty jsou na mapě zastoupeny výrazem jatel (ostatní podoby viz odd. 1 M). K podobám s počátečním ja- přiřazujeme i varianty s ďa- (vznikly z psl. *dętelь, z nich pak záměnou palatál ď – j formy s j-). Oblast podob s ja- nelze zachytit v úplnosti, protože většinu Slezska pokrývají jiné lexémy.
Šrafami je vyznačeno územní rozšíření nepřehlasované podoby jačmeň (psl. *jęčьmy).
Přehlasované podoby jetel (jetelina) a ječmen (vyřazené z kartografování kvůli přehlednosti mapy) pronikají jako dubletní do měst v oblasti podob s neprovedenou přehláskou.
Značkami je postižen výskyt nepřehlasované formy ťažší (z psl. *tęž-). Ta se dochovala jen ve zbytcích; na ostatním území, kde by bylo možné její rozložení také předpokládat, došlo zřejmě ke změně ťažší > těžší analogicky podle lehčí.
Ve městech nebyla položka zkoumána.
3 Nepřehlasované výrazy označující jetel (jatel, jatelina, ďatělina) zabírají rozsáhlé území, které postupně zahrnuje stř. část čm. nář., navazující pruh střm. nář. vymezený řekami Svratkou a Jihlavou, většinu vm. nář. (kromě Kyjovska a sev. Valašska) a Frenštátsko.
Podoba jačmeň vytváří menší izolované celky na Břeclavsku, sv. Uherskobrodsku s přesahem na Kopanice, na sev. okraji vm. nář. s přilehlým Frenštátskem, v záp. podskupině slez. nář. a ve zkoumaných obcích na území Polska.
Forma ťažší byla zaznamenána na Břeclavsku, na Kopanicích a v b. 818 v Polsku.
4 a) jatel (Jg jatelina mor., též datělina slc., SSJČ jatelina
nář., sloven. ďatělina, dluž. dźaćelin)
b) jačmeň Jg jačmeň slc., sloven., dluž. jacmeń
c) ťažší sloven.
5 a) —
b) jačmen Ju 5 — jačmeň Ru 5
c) —
7 Značný územní rozsah má nepřehlasovaná podoba přaslica (psl. *pręslica; ‚přeslice, nástroj užívaný při předení‘), soustředěná do dvou areálů. První zabírá jz. část střm. nář. s přilehlým úsekem čm. nář., druhý pokrývá vm. nář. a většinu nář. slez. Přibližně shodné teritorium zahrnují nepřehlasované názvy pro přesličku rolní, např. přaslička, přaslica, přaska (vých. polovina Slezska je však pokryta jiným lexémem, srov. ČJA 2, 115 přeslička).
Km