ČJA 5

398      raději (370)

1    M         raďeji

rači (račši 802–804, 818, 819, 824, 828, račik 756) — račí 633, 637 — ráči 634 — rač — ráč 634 — rejši — rejší 148 — rejš 519, 616, 630, 653

račej 627, 655, 755

2                 Zkoumala se nářeční diferenciace adverbia, které má v současném spis. jazyce podoby raději a radši. Od původu jde o komparativ adj. rád, ráda, rádo, které dnes funguje jen v nominativech jmenného sklonění. Podle Mch „…ve stč. byl k tomuto adj. komparativ radějí m., radějši f., radějše n., jehož tvary časem ustrnuly; …kladou se beze zření na rod a číslo předmětu a ustrnují v příslovce nč. raději, radši, radš, rač“.

Dnešní slovotvorné a hláskoslovné rozdíly tedy pramení z původně rodově rozlišených forem, jež se dále vyvíjely. Pův. tvar maskulina, po zkrácení v koncovce raději, se udržuje jen ve spis. jazyce, a pokud byl řídce zaznamenán i při našem výzkumu, jde zřejmě o přejímku ze spis. jazyka.

Podoba rači (< radši) představuje novější analogickou formu podle tvarů jako chudši, což je novotvar za starší chuzši. U obměny račí jde patrně o novější délku. Odpojením koncového -i v proudu řeči pak vznikla jednoslabičná varianta rač. Podoba s kořennou délkou ráči, ráč je ojedinělá (byla zachycena jen v jedné střm. obci). Sporadicky se vyskytuje i novotvar račej, vzniklý zřejmě kontaminací tvarů raděj (<  raději) a rači.

Forma rejši vznikla podle Běliče disimilací sykavek ze staršího razši (razši > rajši) a následnou změnou aj > ej. Obměna rejší je lokální dloužení, rejš důsledek odpadnutí koncového -i.

3                 Téměř na celém zkoumaném území byla zachycena podoba rači, a to zpravidla nedubletně; jako dubletní se objevuje i v areálech variant.

V sev. polovině vm. nář. a řídce mezi Boskovicemi a Brnem byla zapsána obměna račí. Varianta rač pokrývá tři oddělené oblasti: záp. část svč. nář., většinu centrální části střm. nář. s přesahem na sev. Brněnsko a mikroareál na Prachaticku.

Varianta rejši zaujímá oblast na česko-moravském pomezí mezi Velkým Meziříčím, Litomyšlí a Boskovicemi a odděleně je doložena i z úzkého pruhu na jz. Moravě mezi Slavonicemi a Mor. Krumlovem. Zejména v sev. areálu se sporadicky objevují i podoby rejšírejš (ta hlavně sz. od Boskovic).

Příslovce raději bylo velmi řídce a vždy jako dubletní zachyceno jen na záp. a již. Moravě, zejména ve městech, kde je nové a přejaté ze spis. jazyka; z městské mluvy se jinak jako základní dokládá podoba rači.

4    rač  Jg radč říd., SSJČ radš ob.

ráč  jen nář.

račej  jen nář.; sloven. radšej, pol. raczej

rači  stč. radši, Jg radše, též radči říd., SSJČ radši, též radše zast., hluž. radšo

 

račí  SSJČ radší zast.

ráči  jen nář.

raději  (stč. též radějí komp. adj. rád) Jg, SSJČ též raděj ob.

rejš, rejši  jen nář.; SSJČ nář.

rejší  jen nář.

5    raďeji Ju 6 — rači Po 1, Ju 1–3, 5,7, Ru 2–5 — rač Ju 1, 4

6    —

Či