ČJA 5
396 nějak (2523)
1 M ňejak (ňeák 135, 142, 250) — nejak (neak 453) — ňák — nák
ňejako 137, 503 (ňeáko 137, 503) — nejako 756, 818 — ňáko — náko 505
jaksi — jaksik
jakos’i — jakos’ik 830
kerak
nekerak
keraksik 802, 808
N belejako 819
2 Zkoumalo se územní rozšíření nářečních ekvivalentů zájmenného příslovce neurčitého s významem ‚neurčeným nebo neznámým způsobem‘, spis. nějak. Nářeční materiál se diferencuje slovotvorně a hláskoslovně.
Pro vyjádření významu neurčitosti se k pův. tázacím příslovcím jak/jako (ke starému j-ovému základu) a kerak (< kterak, viz ČJA 5, 395 jak, ke starému k-ovému základu) připojovala předpona ně- či postfix -si. Tak vznikly formy nějak/nějako, jaksi/jakosi, keraksi, z nichž se později vyvinuly další varianty.
V průběhu dalšího vývoje došlo k následujícím změnám, jež se odrazily v podobě dnešních nářečních variant:
1) Na většině Čech nastalo stahování -ěja- > -’á a vznikly podoby ňák a ňáko. Přestože tím byla setřena slovotvorná struktura slova a změnil se i počet slabik, považujeme tyto podoby za hláskoslovné varianty výchozích forem nějak a nějako.
2) Na Moravě a v již. Čechách proběhla depalatalizace v předponě ně-, v jejímž důsledku pak došlo ke vzniku podob nejak, nejako, nák, náko, nekerak.
3) K postfixu -si ve tvarech jaksi, jakosi, keraksi se na části Slezska a vm. nář. připojila souhláska k.
3 Stažené podoby proti nestaženým tvoří česko-moravský protiklad. Výraz ňák pokrývá témeř celé Čechy, jen v jejich jižní části a ve vých. polovině svč. nář. se vyskytuje řidčeji a promíšeně či dubletně s jinými výrazy, které tam převažují. Ve vých. polovině svč. nář. a na sz. okraji přechod. čm. nář. dominuje podoba ňáko a v již. Čechách na Prachaticku a Českobudějovicku se uplatňuje často několik variant současně, ale nejčastější je zde zájmenné příslovce nejak (dále jsou odtud doloženy podoby ňák, nák, nějak, nekerak), které sem přesahuje z Moravy; na většině jejího území je základním výrazem. Výchozí podoba tohoto zájmenného příslovce, nějak, byla zapsána v kompaktním výskytu jen na záp. okraji slez. nář., jinak se objevuje jen nesoustavně a zpravidla v dubletě s jinými variantami.
Ve slez. nář. převažuje výraz jaksi (na vých. okraji i jakosi), který odtud vybíhá do střm. nář. na Litovelsko a Kroměřížsko a do vm. nář. na Vsetínsko. Dále byla tato podoba zachycena na širokém Boskovicku, Uherskobrodsku a Kyjovsku a také na nejvýchodnějším okraji svč. nář. a v sev. části přechod. čm. nář. V severojižním pruhu mezi Hlučínem a Vsetínem se objevuje varianta jaksik (příp. jakosik). Ze záp. části slez. nář. je nesoustavně doložena podoba kerak či keraksik.
Města se zpravidla shodují s nář. okolím; navíc se v nich často vyskytuje také výraz nějak, který byl ve městech na záp. polovině Moravy zaznamenán převážně jako nedubletní.
4 jakosi, jakosik jen nář., sloven. akosi, pol. jakos
jaksi v sled. významu jen nář.; stč., Jg též jaks, SSJČ obl. mor.
jaksik jen nář.
kerak, keraksik jen nář.
nák jen nář.
ňák Gb jen ňáký, Jg lid., SSJČ ob.
náko jen nář.
ňáko SSJČ řidč. ob.
nejak jen nář.
nějak stč., Jg, SSJČ (hluž. někak)
nejako jen nář.
nějako Jg, SSJČ řidč., sloven. nejako [ňe-]
nekerak jen nář.; stč. některak, některako, Jg některak, SSJČ některak zast.
5 ňejak Ru 4 — nejak Ju 7, Ru 5 — ňák Po 1, Ju 1–3, 2–4 — ňáko Po 1
6 —
Či