395      jak (2521)

1    M         jak (jakž 437, 445, 454, 45, jakpak, jachpak 127, 128, 157, japak, jakpa, japa)

jako

kerak (kterak 113, 114, karak 301, 306, kerakž, keraž 422, 423, 442, 443, kerakže 454, kerakpak, kerapak,
kerakpa)

2                 Zájmenné adverbium, jímž se ptáme po způsobu nebo míře, spis. jak, se v nářečích diferencuje lexikálně, slovotvorně i hláskoslovně.

Lexikální rozdíl představují výrazy jak a kterak. Slovo jak vychází z prastarého zájmenného j-ového kořene pův. s ukazovacím, později s tázacím významem. Výraz kterak (se zakončením ve shodě s jak) navazuje na starý základ kter-, společný zájmenu vztažnému a neurčitému a některým stč. adverbiím a vycházející z k-ového kořene (ten ke *ku-), pův. s tázacím významem. Zjednodušením výslovnosti vznikla převažující podoba kerak. (K oběma lexémům se především v záp. a vých. Čechách připojují fakultativní postfixy -pak a -pa, kterými vznikají podoby jakpak, jakpa, kerakpak, kerakpa. Před těmito postfixy někdy v důsledku disimilace odpadá základové -k- a objevují se varianty japak, japa, kerapak, které se vyskytují zpravidla v dubletě či promíšeně s podobami na jak-, kterak-. Dalším formantem, který se připojuje k oběma lexémům a byl zapsán převážně v již. Čechách, je -ž: jakž, kerakž. Všechny tyto odvozeniny byly zapsány většinou jako dubletní se základními podobami jak a kerak a na této mapě je nezachycujeme. Souborně jsou postfixy zobrazeny na mapách ČJA 5, 410; ČJA 5, 411.)

Poznámka:

Ve stč. fungovala k zájmennému adverbiu jak⁄jako také konkurenční forma s k-ovým kořenem kak⁄kako, v tázací funkci původní, kterou jako zastaralou uvádí ještě Jungmann a jež se dnes uplatňuje v obou lužických jazycích a také ve východoslovanských a jihoslovanských jazycích. Naším výzkumem však už zachycena nebyla. Forma jak⁄jako získala později v češtině tázací význam a formu kak⁄kako vytlačila.

3                 Téměř na celém zkoumaném území (kromě nejjižnějších okrajů Čech, Hlučínska a vých. části slez. nář.) bylo zachyceno zájmenné příslovce jak. Jako nedubletní bylo toto slovo zaznamenáno v sv. polovině Čech a na jejich sz. okraji a také na většině Moravy (bez sv. části vm. nář.), jinde se objevuje spolu s jinými výrazy, především s kerak. Tento lexém pokrývá velkou jižní část Čech, odkud vybíhá přes Prahu až k Roudnici nad Labem, nedubletně je však doložen jen z malé oblasti na jihu Čech. Odděleně (a vesměs dubletně s podobou jak) se vyskytuje ještě v nepravidelném pruhu táhnoucím se záp. částí slez. nář. k Rožnovu pod Radhoštěm a odtud na vých. Vsetínsko a Valašskokloboucko. Rozptýleně byl zapsán i jinde.

Hlučínsko a vých. část slez. nář. charakterizuje forma jako, doložená i z Kopanic, kde navazuje na slovenštinu.

Města se převážně shodují s venkovským okolím; pokud je z okolí doloženo více podob, objevují se všechny i ve městech.