hé podoby je z předložky vъ před retnicí), předvečerem a svečerem – instr. Byly zachyceny i tvary vzniklé spo-
jením předložky a adverbiálních spojení už obsahujících předložku (naodvečiř, donavečírka, knavečeru, …), které jsou
však ojedinělé, takže je podřazujeme pod frekventovanější formy; samostatně mapujeme jen formu vpodve-
čer, shodnou se spis. jazykem, jež se objevuje – vedle ojedinělého výskytu na venkově – ve třech moravských
městech.

Dvě nejběžnější podoby, navečer a kvečeru, se dále hláskově diferencují. K podobě navečer byla zachycena varianta se zdlouženým druhým e, navečér, a její zúžená obměna navečír. I u podoby kvečeru se staré kvantitativní změny dnes reflektují jako změny kvalitativní: výsledkem dloužení e v první slabice je dnešní obměna kvíčeru (opět po provedeném úžení é > í), dloužení koncového -u (jež je snad projevem uvolnění vazby se subst. večer a signálem adverbializace) zase vedlo k diftogizaci (ú > ou) – kvečerou, kvíčerou – a dalším kvalitativním změnám, které jako pravidelné zůstaly nemapovány (ou > ó,  ve střm. nář., ó > ú v čuháckém typu, srov. ČJA 5, 35 soused).

Lexikální odlišnosti se objevují vzácně. K podobě nazmrku (k nář. mrk, zmrk ‚soumrak‘), jež se v sebraném materiálu vyskytuje dvakrát, existují slovotvorné varianty v podobě jiných pádových tvarů – vezmrk, nazmrk apod., které však pro jejich ojedinělost zařazujeme pod stejný symbol. Ojediněle či sporadicky byly zapsány lexémy nazetmívku (v nář. podobě nazecmifku) a nazešeřéní.

Za základní lze na celém území považovat obě varianty shodné se spis. jazykem, navečer a kvečeru, příp. jejich hláskové varianty. Ostatní zachycené výrazy se vyskytují zpravidla dubletně s některým z obou uvedených adverbii základních či s oběma, zaujímají jen menší areály nebo jsou rozptýlené a v některých případech nelze vyloučit ani významový posun. Aby byla poměrně složitá situace z mapy snáze čitelná, použili jsme pro dvě základní slovotvorné varianty (s předponou na- a k-) plošné grafické prostředky (pro na- izoglosy s nápisy, pro k- šrafování), kdežto ostatní, územně omezenější varianty a lexémy jsou znázorněny pomocí symbolů.

Všechny zachycené podoby už dnes chápeme jako příslovečné spřežky, v nichž splynula původní předložka se substantivem.

3                 Na celém území převažují varianty od slova večer, vyskytující se často dubletně i vícečetně.

Formy s předponou na- se vyskytují především v Čechách, a to spíše v rozsáhlé centrální části, méně na okrajích, a na části Moravy. Podoba navečer pokrývá areál na Rakovnicku (odkud vybíhá na sev. Plzeňsko), Příbramsku (s výběžkem do již. Čech až k Prachaticím) a v okolí Prahy a Benešova. Na tuto oblast na východě navazuje rozsáhlý areál obměny navečír, který zaujímá v podstatě celou východní polovinu Čech (bez nejsevernějšího a nejjižnějšího okraje) a pokračuje na Moravě výběžkem na jih od Jihlavy a větší nepravidelnou oblastí vybíhající od Svitav na Litovelsko a Boskovicko, dál na jih na Moravskokrumlovsko a odtud na východ až ke Kyjovu. Mezi Kyjovem, Zlínem a Uherským Brodem je malé území formy navečér.

Podoby s předponovým k- z větší části překrývají areály variant s na-, samostatně se vyskytují zejména jen v nejzápadnějších a také ve východních částech zkoumaného území. Forma kvečeru kontinuálně pokrývá celou záp. polovinu Čech, ve vých. polovině se vyskytuje poněkud řidčeji, podobně jako na záp. a stř. Moravě, její souvislý výskyt byl pak zaznamenán ve vm. nář. s Holešovskem a v celé oblasti slez. nářečí. Hláskové obměny této varianty se objevují na severu Čech – kvečerou – a na stř., záp. a sz. Moravě – kvíčerou, řídce a rozptýleně i kvíčeru.

Další varianty jsou územně mnohem omezenější: předvečerem se dokládá nesoustavně ze záp. poloviny Čech, především z širšího Roudnicka a oblasti mezi Plzní a Příbramí, a dále ze stř. části vm. nář., svečerem z širšího Kolínska, zvečera porůznu z celého území, soustředěněji z oblasti mezi Brnem a Boskovicemi, uvečer z Manětínska, navečeru z areálu mezi Benešovem, Táborem a Ledčí nad Sázavou.

Jen okrajově byly zachyceny jiné lexémy. Varianty od základu zmrk se rozptýleně objevují ve stř. části vm. nář., kde byl zaznamenán i sporadický lexém nazešeřéní. Ze sev. okraje Slezska se ojediněle dokládá příslovce nazetmívku.

Ve městech je situace zpravidla shodná s venkovským okolím.

4    kvečerou  jen nář.; Jg k večerou, též k večerému

kvečeru  Jg, SSJČ též k večeru

kvíčerou  jen nář.; Jg k víčerou, SSJČ nář.

kvíčeru  jen nář; Jg k víčeru

navečer  Jg na večer, SSJČ též navečír zast. a nář.

navečeru, navečér  jen nář.

navečír  jen nář.; SSJČ zast a nář.

nazešeřéní, nazetmívku  jen nář.

nazmrku  jen nář.; sloven. na mrku

předvečerem  v adverbializované podobě jen nář. (SSJČ před večerem jako součást výkladu k heslu kvečeru)

svečerem  jen nář.; Jg s večerem, též večerem, pol. wieczorem, též nad wieczorem

uvečer  jen nář.; Jg u večer

vpodvečer  Jg pod večer, SSJČ též podvečer, podvečír zast. a nář., podvečerem říd., sloven. podvečer, pol. podwieczor

zvečera  Jg z večera, též s večera, za večera, okolo večera, SSJČ též z večera, sloven. kniž., pol. z wieczora zast.

5    navečer Ru 4 — navečír Ju 1–4, Ru 4 — nawečír Po 1 — navečir Ju 2 — kvečeru Ju 1–3, 5, 6, Ru 2, 3 — gvečeru Ju 7, Ru 5 — knavečeru Ru 1 — předvečerem Ju 7

6    —

Či