Sledovaly se nář. ekvivalenty pro spis. adverbium pozítří, pozítřku ‚v den následující po zítřku‘. Výzkum přinesl vedle rozdílů slovotvorných (např. pozítří × pozejtřku × pozytru) četné rozdíly hláskoslovné (např. pozejtřku × pozétřku, pozitřku × pozytřku).

Jako spisovné uvádí SSJČ i varianty pozejtří a pozejtřku, SSČ je charakterizuje jako hovorové.

Základem všech nář. forem je adverbium zítra, které se vykládá z původních předložkových spojení za jutra / za jitra > zautra, zajtra, zejtra (zétra, zítra) a z jitra > zitra, zytra (srov. ČJA 5, 29). Jednotlivé slovotvorné obměny (např. pozitřku, pozitřajšku, pojutru) byly utvořeny adverbializací jiných předložkových spojení. Odvozenina vpozejtřku je výsledek spojení předložky se substantivem pozejtřek.

Vzhledem k množství hláskových forem jednotlivých odvozenin sledovaného adverbia zakreslujeme na mapě pouze ty nejobvyklejší a vytvářející kompaktní celky, ostatní obměny uvádíme v oddíle 1 M v závorkách.

V hláskových variantách pořejčku, poučku… došlo v základovém slově nejdříve k asimilaci (např. zejtřek > řejtřek) a pak k disimilační změně ř – tř > ř – č (např. řejtřek > řejček).

3                 Malá diferencovanost větší části Čech ostře kontrastuje s pestrostí slovotvorných a hláskoslovných forem na zbývajícím území českého jazyka. Takřka v celých Čechách kromě jv. okrajového cípu bylo zachyceno adverbium pozejtří (v obměně pozétří roztroušeně i na stř. Moravě a pozítří ve většině mor. měst, čes. města se shodují se svým nář. okolím). Ve vých. Čechách (ojediněle i v sv. Čechách), v nářečích čm., na Kyjovsku, Břeclavsku a sv. Slezsku se objevuje odvozenina pozejtřku (s výjimkou sv. Slezska zpravidla v dubletě s obměnou pořejčku). Hlásková varianta pozétřku se vyskytuje ve střm. dialektech (zde často v dubletě s obměnou pořéčku, ojediněle poříčku). Příslovce pozitřku je typické pro Slovácko, na Valašsku a ve Slezsku je ve variantě pozytřku. Ojedinělé vpozejtřku bylo zapsáno především na Doudlebsku. Jih vm. dialektů a již. Vsetínsko charakterizuje příslovce pozitřajšku. Odvozenina pozejtru je na Frýdecku, obměna pozytru dominuje na již. Vsetínsku.

Z přechod. nářečí čes.-pol. je doložen výraz pojutru.

4    pojutru  jen nář.; stč. pozajutřie, pol. pojutrze, hluž. zajutřišim

pořejčku, pořéčku, poříčku  jen nář.

pozejtru  jen nář.; sloven. pozajtre, pozajtra, též pozajtru zast.

pozejtří  Jg, SSJČ (SSČ hovor.)

pozejtřku  Jg, SSJČ (SSČ hovor.)

pozétří, pozétřku, pozitřajšku  jen nář.

pozítří  Jg, SSJČ

pozitřku  jen nář.; Jg i SSJČ pozítřku

pozytru, pozytřku, vpozejtřku  jen nář.

5    pozejtří Ju 3, Ru 2, 3 — pozejtři Po 1, Ju 1, 2, 4, 5 — pozejtřku Ju 2 — pořejčku Ju 2, 4, Ru 4 — pořéčku Ju 6 — pozítřku Ju 7 — pozitřku Ju 5

6    AJK 346, SSA 9.22, OLA 2513, ALE 529

Hb