× předvčerem) a z neprovedené změny aj > ej na vých. Moravě a ve Slezsku (srov. též ČJA 3, 232 vejce, ČJA 5, 38 dávej, ČJA 5, 39 nejhlubší aj.). Další hláskové rozdíly jsou odrazem zjednodušení artikulace skupiny tří konsonantů na
švu předpony před- a kořene, např. předčírem, převčírem, přečírem (tyto obměny nebyly z technických důvodů sa-
mostatně mapovány, ale jsou řazeny vždy k výchozí variantě na předvč-). Protože se tyto jevy navzájem kříží,
bylo zachyceno velké množství různých obměn. Za spisovné jsou považovány podoby předvčírem a předevčírem.

V jz. polovině Čech bylo adverbium předevčírem porůznu zapisováno ve významu ‚před třemi dny‘, avšak v tomto významu nebylo do mapového zpracování pojato.

3                 Poměrně jednoduchá situace v Čechách kontrastuje se složitou situací na Moravě a ve Slezsku. Je zajímavé, že hranice slovotvorných rozdílů se často blíží hranicím našich hlavních nářečních skupin a že tatáž slovotvorná varianta se někdy vyskytuje v oblastech značně od sebe vzdálených (předvčerejšky) nebo na zcela protilehlých územích (předvčerem).

V Čechách je základním označením podoba předvčírem (zpravidla v obměně převčírem, na Náchodsku a na sev. Královéhradecku přečírem; výchozí podoba předvčírem je hojná v již. Čechách a také na vých. okraji svč. nář.). Podoba předevčírem se na území Čech (řidčeji na Moravě) objevuje spíše rozptýleně (kompaktní areál tvoří jen na sev. okraji svč. nář.) a většinou jako dubletní.

Na území adverbia předvčírem na východě navazuje široký pruh zahrnující čm. nář. a přilehlý vých. okraj svč. nář. V tomto pruhu, vymezeném slovotvorně proti západu i východu, se objevují různé podoby na -ejšky, které zahrnujeme pod nadřazenou variantu předvčerejšky (ta je častá ve stř. části pruhu, nejfrekventovanější je přečerejšky).

Pro střm. nář. je typické označení předvčerejškem (s ním v dubletě nebo promíšeně se vyskytují zejména obměny převčerejškem – hlavně mezi Znojmem a Brnem – a přečerejškem – na Zábřežsku a záp. Litovelsku). Tento velký střm. areál pokračuje v záp. polovině Slezska, za hranicí neprovedené přehlásky aj > ej, podobou předvčerajškem. Pro vých. polovinu Slezska a zkoumané obce v Polsku sev. od Hlučína je charakteristická varianta předvčerem (navazující na sloven. podobu predvčerom), která se jako dubletní objevuje i na Příborsku. Dva malé areály této varianty jsou i v Čechách: na Lounsku a na Kladsku (tam nejčastěji v obměně přečerem).

Vm. dialekty se vyznačují variantou předvčerejšky (ta přesahuje na Holešovsku a západně od Kyjova do střm. nář.), ve větší vých. části v podobě předvčerajšky. (Po celém území vm. nář. se více či méně rozptýleně, dubletně či promíšeně, vyskytují i jiné hláskové obměny: na Uherskobrodsku a Břeclavsku přečerajšky, na Kyjovsku a Zlínsku převčerejšky, resp. -ajšky). Ze Vsetínska se dokládá podoba předevčerajšky.

Ve městech se vesměs užívá příslovce předevčírem, a to někdy jako jediný výraz, jindy v dubletě s variantou typickou pro venkovské okolí.

4    předevčerajšky, předevčerejškem, předevčerejšky, předevčerem  jen nář.

předevčírem  Jg, Kt přede včírem, SSJČ

předvčerajškem  jen nář.; Kt předvčérajškem

předvčerajšky  jen nář.; Kt předvčérajšky

předvčerejškem  jen nář.; Jg

předvčerejšky  jen nář.; SSJČ nář.

předvčerem  SSJČ nář., sloven. predvčerom, pol. przedwczoraj, hluž. předwčerawšim, zawčerawšim

předvčery  jen nář.

předvčírem  Kt též předčérem, SSJČ též převčírem ob., předčírem nář.

5    předefčírem Ju 3 — přetfčírem Ju 5 — přetčírem Po 1, Ru 4 — přečírem Po 1, Ju 1 — přefčírem Po 1, Ju 1–4, Ru 2–4 — přefčirem Ju 4 — přetfčerajški Ju 7 — přečerejški Ru 5 —  přečerajški Ru 5

6    AJK 345, SSA 9.21, OLA 2517, ALE 524

Či