390      teprve (2516)

1    M         teprv (tepәrv 105) — deprv — tepruv 103, 643, 719 — tepru — teprú — teprov — tepróv — tepró — ďepro (též 82) — teprav — tepráv — tepřiv

teprve (tepәrve 103, teprәve 520, teprvej 137) — teprové 656, 664 — tepřive

teprva (teprvka 222) — teprvá (tepәrvá 101, teprәvá 101, deprvá 740) — tepruva 103 — tepruvá 101, 108, 132, 136 (též tepravá 609) — teprová (deprová 702) — tepřiva (tepřivka 442) — tepřivá 420, 421, 443 — tepra 201, 210 — teprá 149

deprem — ďeprem

2                 Zkoumaly se nářeční ekvivalenty adverbia teprve, které vyjadřuje, že nějaký děj nastává později, než bylo očekáváno, ne dříve než za jistých okolností, např. „teprve teď tomu uvěřil“, „to se teprve ukáže“, „začíná teprve běhat“. Pokud jde o etymologii slova, podle Mch je vzhledem k něm. paralele erst (‚první‘ i ‚teprve‘) nepochybné, že v druhé části je útvar od prvý, který ustrnul ve jmenné formě maskulina (-prv), feminina (-prva) nebo neutra (-prve). (Podle našeho názoru je však možné, že v zakončeních -0, -a, -e nejde o koncovky jmenných tvarů jednotlivých rodů, ale o prosté příznaky adverbializace; pak by nešlo o rozdíl morfologický, ale slovotvorný.) Prvá část se (rovněž podle Mch) chápe různě; buď jde o nějakou deiktickou partikuli, nebo o elipsu z te[dě]prv či te[hdy]prv. Větu teprve snídá lze pak chápat jako „teď je prvý snídaje“ (= „teď první jeho činností je snídati, k ostatní činnosti se dosud nedostal“).

Bylo zachyceno mnoho podob, mezi nimiž jsou rozdíly slovotvorné (morfologické) a hláskoslovné. K základní trojici slovotvorných (morfologických) variant teprv, teprve, teprva se připojuje slovotvorná varianta deprem se sufixem -em.

Hláskové diference se projevují především v různém vývoji pobočné slabiky v části -prv-. Podoby s redukovaným vokálem, které nejlépe dokumentují starý stav, jsou řídké a zde je registrujeme pouze v odd. 1 M v závorce. Na mapě zachycujeme podoby se slabičným : teprv, teprva, teprve apod., dále podoby s plným vkladným vokálem, a to i zdlouženým, tj. -u-/-ú-: např. tepruv/teprú, tepruva; -o-/-ó-: např. teprov/tepróv, teprové, teprova; -a-/-á-: teprav/tepráv, -i-: např. tepřiv, tepřive, tepřiva (před i došlo k palatalizaci r > ř).

Za hláskové varianty považujeme i podoby se zaniklým koncovým -v: tepru, teprú, tepro, tepró (< tepruv, teprov, tepróv) a obměny tepra, teprá, které (soudě podle výrazů vyskytujících se v okolí) vznikly stažením z teprva, teprvá (ne zánikem -v z podob teprav, tepráv, které byly zaznamenány na protilehlém okraji zkoumaného území). Varianta teprvá snad vznikla příklonem ke složenému tvaru řadové číslovky žen. rodu (či přímo z tohoto tvaru, nebo možná jde o příklon k jiným adverbiím na -á, srov. jindá, nikdá apod.).

Jako hláskové varianty hodnotíme rovněž podoby s náslovným de-, dě- (deprv, deprvá, děpro), které patrně vznikly v návaznosti na polštinu. (Varianta děpro asi nevznikla domácím vývojem (-ov > -o), ale její zakončení navazuje přímo na pol. podobu dopiero.)

3                 Areály jednotlivých podob nejsou zpravidla ostře vymezené; izoglosami jsou na mapě ohraničeny oblasti převažující podoby, v nichž se obvykle (jako dubletní či tripletní) vyskytují ještě další varianty.

V záp. části jzč. nář. s přesahem na záp. okraj střč. nář. dominuje příslovce teprve, shodné se spis. jazykem. Velkou střední část Čech pokrývá varianta teprva, která má na severu a východě Čech a na části záp. Moravy od Nového Města na Moravě k Brnu a s výběžkem ke Kyjovu podobu teprvá. V rozlehlé oblasti na zá