389      dnes (1509)

1    M         dnes (vňes 747, nes 119, 306, 310, 336, 424, 634)

(d)neska ((d)neská, vneska 603, 747, hneska 107, 108)

(d)nesky (ňosky 801)

(d)neskom 115, 117, 129, 131, 132 (dnesko 111, 131)

(d)neskaj (vňeskaj 747, ňoskaj 801, (d)neskáj 719, 734, 737, 738, 755, ňesaj 808) — (d)neskej 136, 137, 148, 502 ((d)neské 685, 674)

dźiśo (džišo 835, 836, dźiśok 830, dźiśej 830, dźiśka 833)

2                 Sledovaly se nář. ekvivalenty spis. adverbia dnes ‚dnešního dne‘. Získaný materiál přinesl především diference slovotvorné, spočívající v modifikaci různými postfixy (dnes × dneska × dnesky × dneskom × dneskaj × dźiśo; dále srov. ČJA 5, 411), méně hláskoslovné (dneskaj × dneskej).

Nevěnujeme zvláštní pozornost rozdílným podobám s náslovným d- či bez něho (např. dneska × neska). Obě se vyskytují zpravidla paralelně vedle sebe, pouze ze slez. nář. se dokládají výhradně formy bez d- (neska, neskaj, nesky).

Varianta nes je výjimečná.

Adverbium dnes se vyvinulo z psl. *dьnьsь, tj. dьnь + sь ‚den tento‘. Hláskové varianty nes, neska apod. vznikly zjednodušením skupení dn (tedy dvou závěrových souhlásek artikulovaných na stejném místě). Podoba dźiśo navazuje na pol. dziś, dzisiaj, jež pochází ze stejného psl. základu jako čes. dnes.

3                 Adverbium dnes, shodné se spis. jazykem, bylo převážně jako dubletní zapisováno na většině zkoumaného teritoria (kromě slez. nář.). Podoba (d)neska pokrývá čes. nářečí v užším smyslu, nář. střm. s přilehlými