ČJA 5
387 potom (1511)
1 M potom (potomej 136, 147, potomák, pote- 731) — potum
potem
potém 631, 712, 734
potym
poťim 106 (pu- 604)
pak
2 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty adverbia potom ‚později, pak‘. Vedle lexikálního rozdílu (potom × pak) byly zjištěny u příslovce potom rozdíly morfologické a ojedinělě i hláskoslovné.
Adverbium potom, shodné se spis. jazykem, bylo utvořeno z předložkového spojení, z předložky po + lokálu ukazovacího zájmena ten, tedy *po tomь. Slezské potem je důsledek odlišné deklinace výchozího zájmena ten (teho, temu, …). U slezské varianty potym nelze vyloučit, že ve vých. podskupině mohla vzniknout pravidelnou změnou eN > yN z podoby potem (viz ČJA 5, 70). Formu potum považujeme za středomoravskou hláskovou variantu podoby potom. Zavřenější výslovnost vlivem koncového labiálního -m, jejímž důsledkem je změna o > u, je v oblasti výskytu varianty potum možná.
Výraz pak (psl. *pakъ, paky) vznikl mylnou deprefixací z *opakъ, opaky. Vývoj významu byl od ‚zpět‘ přes ‚znovu, zase‘ až po ‚později, potom‘.
3 Největší územní rozšíření má adverbium potom. Vyskytuje se na téměř celém zkoumaném území. V některých částech Moravy a Slezska se objevuje v různých obměnách: v sev. polovině vm. nářečí s přilehlým Holešovskem, na Břeclavsku a ve většině slez. nářečí je doloženo ve formě potem; v přechod. čes.-pol. dialektech a na Hlučínsku dominuje podoba potym; forma potém je zcela sporadicky doložena z Kyjovska a Boskovicka; v Podještědí a na Znojemsku byla naprosto ojediněle zapsána podoba potim. Hlásková varianta potum vytváří malý areál na Znojemsku.
Příslovce potom bývá až po hranici Opava, Prostějov a Mikulov v dubletě s výrazem pak.
Města se většinou shodují se svým nář. okolím. Do vm. měst proniká výraz pak.
4 pak stč. též paky, Jg, SSJČ
potem jen nář.; stč., Kt, pol.
potém, potim, potum, potym jen nář.
potom stč., Jg, SSJČ též potomák, potomej, potomejc nář., sloven.
5 potom Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — potomej Ju 4 — potem Ju 7, Ru 5 — pak Po 1, Ju 1–3, 6, Ru 1, 2 — posleď Ju 7
6 —
Hb
