ČJA 5
386 pozdě (1512)
později (1513)
1 M pozďe
dlouho
neskoro (též ňo- 801, ňi- 830)
2 Mapa zachycuje nář. ekvivalenty adverbia pozdě ‚po uplynutí náležitého času‘ v kontextu přišel pozdě. Byly zjištěny pouze rozdíly lexikální (pozdě × dlouho × neskoro). Ve spisovném jazyce se v daném významu užívá příslovce pozdě.
Původní význam adverbia pozdě (to od adj. *pozdъ) byl ‚v položení po určitém čase‘. Výraz dlouho je utvořen od adjektiva dlouhý (psl. *dьlgъ). Záporné příslovce neskoro se skládá z předpony ne- a výrazu skoro (to od adjektiva skorý ‚časný‘, psl. *skorь, srov. ČJA 3, 116). Navazuje na slovenštinu.
3 Územně nejrozšířenější je adverbium pozdě. Vyskytuje se na celém území kromě Chodska a Klatovska, vm. a slez. nářečí. V Čechách a na Třebíčsku je v dubletě s lexémem dlouho. Ten je z Chodska a Klatovska doložen jako výraz nedubletní. Příslovce neskoro dominuje ve vm. a slezských dialektech.
Města se shodují se svým nář. okolím; výraz pozdě proniká jako dubletní do mluvy měst na východě území.
4 dlouho v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář.
neskoro jen nář.; SSJČ nář., sloven. neskoro [ňe-]
pozdě stč., Jg, SSJČ, sloven. pozde [-ďe], pol. późno, hluž. pozdźe
5 pozďe Po 1, Ju 2–6, Ru 3–5 — dlouho Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 3 — neskoro Ju 7
6 AJK 349, OLA 2511, ALE 531
7 Položka byla zaměřena na slovotvornou diferenciaci nář. ekvivalentů spis. komparativu později. Byly zjištěny odvozeniny od základů adverbií pozdě, dlouho a neskoro (viz výše). Slovotvorné formanty, jimiž se komparativ tvoří, se územně v podstatě shodují s komparativy jiných příslovcí, a proto je nemapujeme (srov. ČJA 2, 168 tepleji, ČJA 5, 400 snadněji).
Největší územní rozsah mají deriváty od výrazu pozdě. Forma pozdějc zabírá většinu svč. nářečí, dále střč. dialekty až po Roudnici nad Labem a nářečí jihočeská s přilehlou jz. Moravou. Zč. dialekty, zbývající střč. nářečí a střední pruh střm. nářečí se vyznačují variantou pozdějš (na Prostějovsku v obměně pozdíš). Pro svč. okrajové úseky a sz. Moravu je charakteristická forma pozděj (mezi Boskovicemi a Brnem v hláskové variantě pozďéj). Areál mezi Příborem a Kroměříží tvoří forma pozdější, vých. od Třebíče je varianta pozdijá.
Formy pozdějc a pozdějš jsou zhruba na území Čech v dubletě s výrazem dýl (na Chodsku v hláskové variantě díl).
Vm. dialekty a Slezsko se vyznačují odvozeninami od příslovce neskoro. Obměna neskořéj se vyskytuje ve většině vm. dialektů (na jihu v obměně neskůř). Pro slezská nářečí a přilehlé sev. oblasti vm. dialektů je typická adverbializovaná forma něskorší. V přechod. nářečích čes.-pol. a na Hlučínsku dominuje varianta něskoři.
Výraz později, shodný se spis. jazykem, se jako nedubletní objevuje v řadě mor. a slez. měst. Ostatní města se většinou shodují se svým nář. okolím.
Nář. podoba poslíž (posléd), která odpovídá spis. posléze ‚potom, konečně, nakonec‘, se jako dubletní objevila mezi Příbramí a Benešovem, z Kyjovska je doložena jako výraz jediný.
Hb
