385      brzo (1479a)

1    M         brzo (bryzo 829, bardzo 833)

brzi

brze 723, 739

skoro

časňe — čásňe

fčas

záhi

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty adverbia brzo v kontextu vstává brzo ‚časně‘.

Nářeční materiál se diferencuje zejména lexikálně (brzo × skoro × časně × záhy), ale i slovotvorně (brzo × brzy × brze, časně × včas) a hláskoslovně (časně × čásně). Zachycené výrazy jsou zpravidla velmi staré a většina z nich vznikla konverzí z adjektiv (brzo, brzy, brze z *bъrzъ > brzý ‚brzký, rychlý, krátký‘, skoro ze *skorъ > skorý ‚rychlý, časný‘, časně z časný, to odvozenina od čas), a to pomocí typických adverbiálních zakončení: -o: brzo, skoro; -ě/-e: časně, brze; -y: brzy. Adverbium včas vzniklo splynutím předložkové vazby v čas.

Slovo záhy je podle Mch ze stč. záhé (> záhí > záhi psáno záhy), které vzniklo ze spojení za (vъ)godьja (kořenem slova je godъ, pův. ‚hostina‘, sekundárně ‚pravý čas‘, později ‚čas‘, záhy tedy znamená pův. ‚v (pravý) čas‘, ‚zavčas‘). (V 1. vydání svého slovníku – Etymologický slovník jazyka českého a slovenského, Nakladatelství ČSAV, Praha 1957 – má Mch jiný výklad: záhy je asi ze *za goja ‚za hojnosti‘: zásobit se záhy = dokud je všeho hojnost, tedy dokud je vhodný čas.)

Jak je zřejmé též z odd. 4, mnohá ze zachycených adverbií měla původně širší nebo poněkud odlišný význam a specifikace k námi sledovanému významu nastala až v nové češtině; některá z nich si širší význam uchovávají dodnes (např. pro slovo brzo uvádí SSJČ celkem pět různých příbuzných významů, z toho námi sledovaný je uveden jako druhý).

3                 V užití nářečních ekvivalentů pro sledovaný význam se Čechy značně liší od Moravy a Slezska; zatímco v Čechách bylo pravidelně zapisováno více adverbií současně bez výraznějšího územního vyhranění, na Moravě a ve Slezsku se v každé obci užívá obvykle jen jeden výraz a areály jednotlivých příslovcí jsou snadněji vymezitelné.

Dubletní vyjádření brzy/brzo (obě podoby jsou shodné se spis. jazykem) v Čechách stojí proti jedinému výrazu brzo přibližně na záp. polovině Moravy. Východní polovinu Moravy (s výběžkem na sev. Brněnsko a Boskovicko) a většinu Slezska (bez čes.-pol. přechod. pásu) pokrývá adverbium skoro. Přechodová nářečí čes.-pol. mají spřežku včas.

Na většině Čech (též na Boskovicku) se porůznu objevuje ještě adverbium časně (mezi Příbramí a Táborem čásně) a v již., řidčeji v záp. Čechách bylo zaznamenáno také slovo záhy.

Města se zpravidla shodují s nářečním okolím, jen z mor. a slez. měst v areálu adverbia skoro je doložen i výraz brzo, někdy nedubletně, a ze sm. pohraničí také varianta brzy.