ČJA 5

381      stranou (2511)

1    M         stranou

na stranu

bokem

na bok

2                 Zkoumaly se nář. ekvivalenty směrového adverbia stranou v kontextu „polož to stranou“. Materiál obsahuje adverbializovaná substantiva v ustrnulém bezpředložkovém instrumentálu (stranou, bokem) nebo předložkové výrazy na + akuz. (na stranu, na bok). Vedle základního rozdílu lexikálního byly zachyceny jen tyto paralelní rozdíly slovotvorné: stranou × na stranu, bokem × na bok (obě předložkové vazby zapisujeme podle tradice odděleně, třebaže slovo bok je náchylnější k adverbializaci než strana, nemá tolik kolokací ani významů, proto by byl možný i zápis nabok). (Lexikální rozdíl bok × strana se odráží i v pojmenováních pro bočnici u vozu: postranice × bočnice, srov. ČJA 3, 147.)

K etymologii obou lexémů: strana, psl. *storna od ster-; bok, psl. *bokъ; významy ‚hřbet, záda‘ a ‚strana‘ lze spojit: obrátit se vzad = na druhou stranu.

3                 Hranice vymezující rozšíření obou zachycených lexémů probíhá severojižním směrem zhruba po linii Zábřeh–Brno–Mikulov: západně od této linie byl zaznamenán lexém stranou, východně odtud lexém bokem.

Forma stranou pokrývá svč. nář., většinu střč. nář., vých. polovinu již. úseku jzč. nář. a záp. polovinu střm. nář. Území v záp. části Čech (zhruba na západ od linie Rakovník – Benešov – České Budějovice) pokrývá vazba na stranu. Dublety byly v obou areálech zachyceny jen zřídka (kromě měst v areálu na stranu, kde je téměř pravidlem i stranou); obě formy jsou časté jen při vých. okraji výskytu uvedeného lexému, v pruhu mezi Svitavami a Mor. Krumlovem a na Znojemsku. V Čechách byl výzkum prováděn pouze na řídké síti, proto je zdejší situace zachycena s menší přesností.

Větší vých. část Moravy a Slezska zaujímá lexém bokem. V záp. polovině střm. nář. a ve stř. a již. části vm. nář. byl zaznamenán tvar bokem v dubletě s vazbou na bok, zatímco na zbývajícím území vm. nář. a ve slez. nář. se užívá většinou jen vazby na bok. Pás území při záp. hranici výskytu lexému bokem je vlastně oblastí přechodovou: často (jako dubletní či tripletní) se zde vyskytuje i příslovce stranou; objevuje se i východněji, ale jeho frekvence směrem na východ klesá.

Ve městech mimo vlastní areál stranou se tato forma objevuje často jako dubletní. Ve dvou zm. městech byly zapsány i podoby bokemna bok (jde zřejmě o import z východnějších částí Moravy).

4    bokem  (stč. jen bok ‚strana‘) Jg, SSJČ, sloven. bokom hovor.

na bok  (stč. jen bok ‚strana‘) Jg, SSJČ jen bok ‚postranní část, strana‘, sloven., pol.

 

na stranu  (stč. jen strana ‚bok‘) Jg, SSJČ, sloven., pol. na stronę, hluž. (na) stronu

stranou  (stč. jen strana ‚bok‘) Jg, SSJČ, sloven.

5    stranou Ju 1, Ru 2, 4 — na stranu Po 1, Ju 1–3, 7, Ru 3 — bokem Ru 4 — na bok Ju 7, Ru 5

6    —

Či