ČJA 5
380 vedle (73)
1 M vedle (vedlé 710, 719, 731, 732) — bedle (též 215, 245, 504, 603)
vedlevá 718, 731, 732, 745. 75
vedla (vedlá 736, 737)
vedli (vedlí 719)
vedlivá
podle (podlé 710, 732)
podla 739, 741, 750, 752 (podlá 732, 735)
podli 611–615, 626
podlivá 634, 635
2 Nář. ekvivalenty příslovce vedle ‚v těsné blízkosti něčeho, někoho‘ se liší zakončením (vedle, -é × vedla, -á × vedli, -í) a záměnou retnice (vedle × bedle). Podle Mch různé formy příslovce vznikly z předložkových spojení ve-, po- + příslušný tvar stč. déle, dél, psl. *dьľa (‚délka‘).
Varianta vedli patrně vznikla z *vъdlьli; vedle bylo utvořeno podle kromě; po-dьľa dalo podla. Variantu vedli bylo by možno vyložit také jako výsledek novějšího vývoje úzké výslovnosti samohlásky i, srov. ČJA 5, 46. Slovotvorné obměny na -vá dokládají připojení postfixu.
Hláskoslovné obměny velle, belle a také polle, představující změnu dl > ll, mají omezenější územní rozsah než paralelní změna dn > nn, srov. ČJA 5, 306 žádný. Byly zachyceny pouze v několika lokalitách (101, 103–105), tedy na území menším než vymezuje izoglosa PRO C1d; nejsou mapovány.
Šrafování na mapě znázorňuje základ podl-, zakončení je třeba přičíst podle variant vedl- zakreslených izloglosami s nápisy (tj. na části areálu vedla je dubletně doložena i podoba podla apod.)
3 Kompaktní
areál vytváří střm. podoba vedli, popř. obměna vedlivá. Odvozenina vedla je soustředěna do
několika menších areálů, a to v záp. části Slezska, na Valašsku a v nář. kopaničářských. Největší, ale
zeměpisně
méně výrazně ohraničený výskyt má forma podle. Byla zapsána především v
oblasti svč. nářečí (s výjimkou je-
jich vých. části), zasahuje do Polabí a Posázaví. Na Moravě se vyskytuje v nářečích vm., tady ve variantě
podla,
rozptýleně i v dialektech střm., soustředěněji v jejich jz. okraji (zde ve variantách podli, podlivá). Všechny tyto
nář. obměny fungují většinou jako dublety společně s celoúzemně rozšířenou podobou vedle, která je běžná ve
spisovném jazyce a převládá i v městské mluvě.
Hlásková obměna bedle je charakteristická pro celou záp. část Čech (pro záp. okraj svč. nářečí, pro záp. část střč. nář. a pro většinu nář. jzč.), zřídka byla zachycena i jinde, častěji na Znojemsku.
4 podla jen nář., (sloven. jen jako předl.)
podle stč. i podlé (Jg podlé, podlí jen jako předl.), SSJČ říd.
podlevá, podlivá SSJČ nář.
vedle stč. i vedlé, Jg jen vedlé, SSJČ
vedla jen nář., sloven. vedľa
5 vedle Ju 1–4, 7, Ru 1, 3 — wedle Po 1 — vedla Ju 7 — vedlivá Ju 6 — vedlevá Ju 4 — bedle Ru 2, 3
Bá