ČJA 5
375 všude (ČJA 5, 313a)
1 M fšude (šude, všuhde 740, 748, -hďe 738, 747, fšudež, šudež)
fšade (šade, fšahde 724, 739, fšadež) — fšaj 824–827, 829
fšudi (šudi, šudiž, fšudiž)
fšadi (šady, fšadiž) — fšindi
2 Sledovali jsme nář. ekvivalenty příslovce místa všude ‚na všech místech‘ (na otázku kde?). Ve spis. jazyce se užívá forem všude a všudy (všudy je charakterizováno jako řidší).
Nářeční materiál se diferencuje slovotvorně (všude × všade × všudy × všady) a hláskoslovně (např. všady × všindy).
Formy všude, všade, všudy a všady se odvozují od pronominálního základu vьš- příponami -ude, -udy (< ǫde, ǫdy), -ade, -ady (< ęde, ędy). Příslovce všaj je hláskově přetvořené všadě. Podoba všindy vznikla rozložením nosovky (v návaznosti na polštinu).
K slovotvorným rozdílům také řadíme deriváty utvořené postfixem -ž (všudež, všudyž, všadež, všadyž). Ty nemapujeme, evidujeme je pouze v 1 M a v této části komentáře přinášíme jejich popis. Postfixům je věnována samostatná mapa, viz ČJA 5, 410.
Odvozeniny s postfixem -ž se objevují zejména v záp. polovině Čech. Nejčastěji byla zaznamenána forma všudež. Ta byla zapsána na záp. okraji Čech. Odvozenin všadyž v jzč. dialektech je méně, zcela ojedinělé je tamtéž všudyž a všadež.
Do mapování jsme nezařadili zjednodušování skupiny vš- > š- (šude, šudy a šade, šady). Nemapujeme ani podoby všuhde a všahde. Na mapě nezaznamenáváme ani pravidelné střm. hláskové změny u > o, u formy všude. Na části střm. dialektů byly zachyceny podoby všade, všad. Vznikly hláskovou změnou koncového y u formy všady, a to změnou y > e, , srov. ČJA 5, 47. Na mapě střm. podoby všade, všad nevedeme, uvádíme jen formu všady.
3 Jazyková situace je na území českého jazyka značně složitá, zvláště v záp. polovině Čech jsou časté dublety, popř. triplety. Územně se vyčleňují areály se základem všu- a vša-, stejně dobře lze postihnout areály se zakončením -de (k střm. -e srov. odd. 2) a -dy.
Adverbium se základem všu- (všude) je typické pro sev. polovinu Čech (jinde v Čechách – častěji na západě – jako dubletní). Na jihu Čech, na Litovelsku a ve vých. slezských nářečích je forma všudy. V přechodových nářečích čes.-pol. bylo zapsáno příslovce všindy. Zbývající území charakterizují formy se základem vša-. Největší územní rozsah má derivát všady, který zaujímá téměř celé střm. a vm. dialekty bez sev. části, dále je v již. a záp. Čechách. Zde je v dubletách, popř. v tripletách s všude a všade.
Odvozenina všade se vyskytuje i na větší již. polovině střč. dialektů, v sev. částech vm. nář. a na východě slezských nářečí. Ostravický úsek se vyznačuje výrazem všaj.
Zakončení -de je zvláště v svč. a střč. dialektech, soustředěněji na Židlochovicku, v sev. úseku vm. dialektů, na slezském území pak mezi Odrou a Ostravicí. Na zbývajícím území dominuje zakončení -dy.
Svč. a střč. města se shodují s nář. okolím, do ostatních měst proniká zřejmě vlivem spis. jazyka všude.
4 všade stč., Jg, SSJČ ob., sloven. všade [-dě], pol. wszędzie
všady stč., Jg, SSJČ ob.
všaj jen nář.; Kt Ostrav., Bš též všaje slez.
všindy jen nář.; pol. wszędy
všude Jg též enklit. že, SSJČ též všudejž říd., hluž. wšudźe
všudy stč. též všidy, Jg, SSJČ řidč., hluž. wšudy
5 fšude Ju 1–3, Ru 3, 4 — šude Po 1 — fšade Ju 1, 7, Ru 1 — fšudi Ru 2 — fšadi Ru 2, 4 — fšadik Ru 5
6 OLA 3168
Hb