ČJA 5

375      všude (ČJA 5, 313a)

1Mfšude (šude, všuhde 740, 748, -hďe 738, 747, fšudež, šudež)

fšade (šade, fšahde 724, 739, fšadež) — fšaj 824–827, 829

fšudi (šudi, šudiž, fšudiž)

fšadi (šady, fšadiž) — fšindi

2                 Sledovali jsme nář. ekvivalenty příslovce místa všude ‚na všech místech‘ (na otázku kde?). Ve spis. jazyce se užívá forem všude a všudy (všudy je charakterizováno jako řidší).

Nářeční materiál se diferencuje slovotvorně (všude × všade × všudy × všady) a hláskoslovně (např. všady × všindy).

Formy všude, všade, všudy a všady se odvozují od pronominálního základu vьš- příponami -ude, -udy (< ǫde, ǫdy), -ade, -ady (< ęde, ędy). Příslovce všaj je hláskově přetvořené všadě. Podoba všindy vznikla rozložením nosovky (v návaznosti na polštinu).

K slovotvorným rozdílům také řadíme deriváty utvořené postfixem -ž (všudež, všudyž, všadež, všadyž). Ty nemapujeme, evidujeme je pouze v 1 M a v této části komentáře přinášíme jejich popis. Postfixům je věnována samostatná mapa, viz ČJA 5, 410.

Odvozeniny s postfixem -ž se objevují zejména v záp. polovině Čech. Nejčastěji byla zaznamenána forma všudež. Ta byla zapsána na záp. okraji Čech. Odvozenin všadyž v jzč. dialektech je méně, zcela ojedinělé je tamtéž všudyž a všadež.

Do mapování jsme nezařadili zjednodušování skupiny vš- > š- (šude, šudy a šade, šady). Nemapujeme ani podoby všuhde a všahde. Na mapě nezaznamenáváme ani pravidelné střm. hláskové změny u > o, u formy všude. Na části střm. dialektů byly zachyceny podoby všade, všad. Vznikly hláskovou změnou koncového y u formy všady, a to změnou y > e, , srov. ČJA 5, 47. Na mapě střm. podoby všade, všad nevedeme, uvádíme jen formu všady.

3                 Jazyková situace je na území českého jazyka značně složitá, zvláště v záp. polovině Čech jsou časté dublety, popř. triplety. Územně se vyčleňují areály se základem všu- a vša-, stejně dobře lze postihnout areály se zakončením -de (k střm. -e srov. odd. 2) a -dy.

Adverbium se základem všu- (všude) je typické pro sev. polovinu Čech (jinde v Čechách – častěji na západě – jako dubletní). Na jihu Čech, na Litovelsku a ve vých. slezských nářečích je forma všudy. V přechodových nářečích čes.-pol. bylo zapsáno příslovce všindy. Zbývající území charakterizují formy se základem vša-. Největší územní rozsah má derivát všady, který zaujímá téměř celé střm. a vm. dialekty bez sev. části, dále je v již. a záp. Čechách. Zde je v dubletách, popř. v tripletách s všude a všade.

Odvozenina všade se vyskytuje i na větší již. polovině střč. dialektů, v sev. částech vm. nář. a na východě slezských nářečí. Ostravický úsek se vyznačuje výrazem všaj.

Zakončení -de je zvláště v svč. a střč. dialektech, soustředěněji na Židlochovicku, v sev. úseku vm. dialektů, na slezském území pak mezi Odrou a Ostravicí. Na zbývajícím území dominuje zakončení -dy.

Svč. a střč. města se shodují s nář. okolím, do ostatních měst proniká zřejmě vlivem spis. jazyka všude.

4    všade  stč., Jg, SSJČ ob., sloven. všade [-dě], pol. wszędzie

všady  stč., Jg, SSJČ ob.

všaj  jen nář.; Kt Ostrav., Bš též všaje slez.

 

všindy  jen nář.; pol. wszędy

všude  Jg též enklit. že, SSJČ též všudejž říd., hluž. wšudźe

všudy  stč. též všidy, Jg, SSJČ řidč., hluž. wšudy

5    fšude Ju 1–3, Ru 3, 4 — šude Po 1 — fšade Ju 1, 7, Ru 1 — fšudi Ru 2 — fšadi Ru 2, 4 — fšadik Ru 5

6    OLA 3168

Hb