ČJA 5

375      všude (ČJA 5, 313a)

1    M         fšude (šude, všuhde 740, 748, -hďe 738, 747, fšudež, šudež)

fšade (šade, fšahde 724, 739, fšadež) — fšaj 824–827, 829

udi (šudi, šudiž, fšudiž)

fšadi (šady, fšadiž) — fšindi

2                 Sledovali jsme nář. ekvivalenty příslovce místa všude na všech místech‘ (na otázku kde?). Ve spis. jazyce se užívá forem všudevšudy (všudy je charakterizováno jako řidší).

Nářeční materiál se diferencuje slovotvorně (všude × všade × všudy × všady) a hláskoslovně (např. všady × všindy).

Formy všude, všade, všudyvšady se odvozují od pronominálního základu vьš- příponami -ude, -udy (< ǫde, ǫdy), -ade, -ady (< ęde, ędy). Příslovce všaj je hláskově přetvořené všadě. Podoba všindy vznikla rozložením nosovky (v návaznosti na polštinu).

K slovotvorným rozdílům také řadíme deriváty utvořené postfixem (všudež, všudyž, všadež, všadyž). Ty nemapujeme, evidujeme je pouze v 1 M a v této části komentáře přinášíme jejich popis. Postfixům je věnována samostatná mapa, viz ČJA 5, 410.

Odvozeniny s postfixem se objevují zejména v záp. polovině Čech. Nejčastěji byla zaznamenána forma všudež. Ta byla zapsána na záp. okraji Čech. Odvozenin všadyž v jzč. dialektech je méně, zcela ojedinělé je tamtéž všudyžvšadež.

Do mapování jsme nezařadili zjednodušování skupiny vš- > š- (šude, šudyšade, šady). Nemapujeme ani podoby všuhdevšahde. Na mapě nezaznamenáváme ani pravidelné střm. hláskové změny u > o, u formy všude. Na části střm. dialektů byly zachyceny podoby všade, všad. Vznikly hláskovou změnou koncového y u formy všady, a to změnou y > e, , srov. ČJA 5, 47. Na mapě střm. podoby všade, všad nevedeme, uvádíme jen formu všady.

3                 Jazyková situace je na území českého jazyka značně složitá, zvláště v záp. polovině Čech jsou časté dublety, popř. triplety. Územně se vyčleňují areály se základem všu-vša-, stejně dobře lze postihnout areály se zakončením -de (k střm. -e srov. odd. 2) a -dy.

Adverbium se základem všu- (všude) je typické pro sev. polovinu Čech (jinde v Čechách – častěji na západě – jako dubletní). Na jihu Čech, na Litovelsku a ve vých. slezských nářečích je forma všudy. V přechodových nářečích čes.-pol. bylo zapsáno příslovce všindy. Zbývající území charakterizují formy se základem vša-. Největší územní rozsah má derivát všady, který zaujímá téměř celé střm. a vm. dialekty bez sev. části, dále je v již. a záp. Čechách. Zde je v dubletách, popř. v tripletách s všudevšade.

Odvozenina všade se vyskytuje i na větší již. polovině střč. dialektů, v sev. částech vm. nář. a na východě slezských nářečí. Ostravický úsek se vyznačuje výrazem všaj.

Zakončení -de je zvláště v svč. a střč. dialektech, soustředěněji na Židlochovicku, v sev. úseku vm. dialektů, na slezském území pak mezi Odrou a Ostravicí. Na zbývajícím území dominuje zakončení -dy.

Svč. a střč. města se shodují s nář. okolím, do ostatních měst proniká zřejmě vlivem spis. jazyka všude.

4    všade  stč., Jg, SSJČ ob., sloven. všade [-dě], pol. wszędzie

všady  stč., Jg, SSJČ ob.

všaj  jen nář.; Kt Ostrav., Bš též všaje slez.

 

všindy  jen nář.; pol. wszędy

všude  Jg též enklit. že, SSJČ též všudejž říd., hluž. wšudźe

všudy  stč. též všidy, Jg, SSJČ řidč., hluž. wšudy

5    fšude Ju 1–3, Ru 3, 4 — šude Po 1 — fšade Ju 1, 7, Ru 1 — fšudi Ru 2 — fšadi Ru 2, 4 — fšadik Ru 5

6    OLA 3168

Hb