ČJA 5

373      sem (2507)

1    M         sem (sen 673, 678, 708, 728, semka 502, 520, 604, 608–611, 615, 616, 618, 621, 623, 626, 632–634, 636, 642, 651, 654, 662, 673, 91, sen- 622, 625, 627, 634, 756, 801, 821, 91, semki 518, 519, semkaj 712, 714, 725, 726, 737, 745, 746, 72, 74, sen- 737)

semhle 106, 107, 109–112, 123, 124a, 127, 134, 136, 158, 162, 211, 212, 226, 228, 235, 240, 244, 247, 311, 404, 421, 456, 459, 01–08, 10, 12, 51, 53, 94, -k 665 (semle, -k 615, 665, -n 157, 227, -čki 103, 105, semdle 132, 146, 149, 218, 220, 236, 238, 239, 304, 308, 309, 310, 319, 321, 323, 333, 334, 413, 437, 446, 449, 450, 457,13, 22, 24, 27, 31, sen- 304)

hev (hav 834, 835, hefka 801, 821, heva 801, 809, 822, 824, 826, 827, 82, hevy 822, hevyk 801, 822, hevaj 802,
805, 808, 810, 813, 819, 820, -ky 810)

tu (tuhle 123, tule 457, 609, tudle 310, 411, 610)

tudy 738 (-k 814, 815, 827)

tady

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty směrového zájmenného adverbia sem ‚na toto místo‘ (na otázku kam?). Na části území, zejm. ve Slezsku a v přilehlých oblastech, se užívá adverbií tu, tady/tudy i ve významu směrovém (srov. ČJA 5, 374).

Nář. materiál se člení lexikálně (sem × tu × hev) a slovotvorně (např. tu × tudy × tady).

Příslovce sem se tvoří od starého pronominálního základu (psl. *sь) příponou -em(o). Původní koncové -o stejně jako např. u tam odpadlo. K původu tu, tudy, tadyhev viz ČJA 5, 374.

Navíc se adverbia semtu pojí s postfixy -hle/-dle/-le, -ka, -kaj, -ky, u výrazu hev se objevuje vedle postfixu -ka-a-aj. Kromě postfixu -hle se ostatní postfixy uplatňují výhradně v dialektech.

Na mapě vedeme pouze postfix -hle, shodný s jazykem spisovným. Jeho varianty -dle/-le a ostatní postfixy evidujeme v 1 M (v další části komentáře přinášíme popis jejich územního rozložení). Tamtéž evidujeme i další ojedinělé postfixy (např. tudyk) a jejich kombinace (např. semlek). Všem postfixům jsou věnovány souhrnné mapy, viz ČJA 5, 411.

Pouze pro Čechy je příznačný postfix -hle s variantami -dle-le (v dubletě s adverbiem sem). Nejčastější je varianta semle, ta se vyskytuje na celém území Čech. Obměnou semdle se vyznačují zejména Chodsko, širší Českobudějovicko, Ledečsko a Vysokomýtsko. Postfix -hle (semhle) byl zapsán soustředěněji v svč. dialektech, ojediněle i jinde na území Čech a v severozápadočeských městech. Formy tuhle, tudletule byly zachyceny sporadicky na okrajích Čech.

Moravu a Slezsko charakterizují jiné postfixy. Ve střm. nářečích se příslovce sem často spojuje s posfixem -ka, na vých. Moravě ojedinělě s postfixem -kaj. Slezské hev se pojí s postfixy -aj (záp.) a -a (vých.).

Na mapě graficky nezaznamenáváme podobu sen, kterou mělo zájmeno sem v minulosti. Zachytili jsme ji jen v 1 M.

Spisovný jazyk užívá v daném významu pouze příslovce sem.

3                 Pro celé Čechy a Moravu je charakteristické adverbium sem. Pouze slezská nářečí se vydělují výrazem hev, který bývá často v dubletě s příslovcem tu. To bylo ojediněle zapsáno i v svč. dialektech. Adverbium tady se objevuje méně často v sev. polovině vm. nář. a sporadicky na stř. Moravě.

Mluva ve městech se vcelku shoduje s okolní nář. situací. Pouze do slezských měst navíc proniká adverbium sem.

4    hev  jen nář.; Kt nář., též hevka/-aj, hevajky mor. a slez., hluž. hew

sem  stč. též semo, sěm(o), Jg též semo, siemo obě zast., semka zhrub., SSJČ též zast. a zř. kniž. semo (semka obl.), Kt semkaj, semky Ostravsko, sloven. též semká hovor., hluž.

semhle  SSJČ ob., semdle a semle nář., hluž. semle


tady  v sled. významu jen nář.

tu  jen nář.; stč., Jg, SSJČ nář., sloven. nář., pol. též tutaj

tuhle  SSJČ hovor. a ob., řidč., též říd. -n, -non, -nonc, -ečky, -tu, tudle ob., též -c, -nc, tule nář.

tudy  v sled. významu jen nář.

5    sem Po 1, Ju 1–3, Ru 1–5 — semhle Ru 2 — semle Ju 1, 3, Ru 3, 4 — semdle Po 1, Ju 2 — tu Ju 7

6    ASJ IV 415:17a, MAGP 508, AJK 35:2, OLA 3153

Hb