366      Srovnání ve smyslu rozdílnosti: je starší než já (2607b)

1Mnež — ež

                   nežli

ňiž — miž 802, 808, 809, 820

jako

                   jak

                   jakli 410, 462, 504, 506

od + gen.

2                 Pro vyjádření srovnání ve smyslu různé míry vlastnosti (tj. srovnání neekvivalentního) se v nářečí užívá několika zeměpisně vymezených prostředků, především spojek než (s hláskovou variantou ež), niž (s hláskovou variantou miž), nežli, jak, méně často též jako, sporadicky jakli, a to ve spojení s komparativem.

Srovnávací funkce souvisí s funkcí záporovou: stč. jsem lepí než ty je podle Gebauera, 1929, s. 207 správně „jsem lepší, ne ty“. Srovnávací spojka než vznikla ze záporky ne zesílené příklonkou -ž(e), spojka nežli spojením ne-že s částicí li. Srovnávací ež je patrně hlásková podoba slova než, vzniklá podobně jako spojka ež s časovým významem na jisté části teritoria. Varianta niž (v návaznosti na polštinu) vznikla spojením záporky ni se zesilovací partikulí -ž(e); v lokalitě 615 je tatáž podoba pravděpodobně výsledkem úzké realizace samohlásky e v místních nář., srov. ČJA 5, 46. Spojku miž lze považovat za hláskovou variantu slova niž. Spojka jakli je zřejmě výsledkem kontaminace slov jak a nežli. Výrazy jako a jak se do srovnání neekvivalentního dostaly ze srovnání ekvivalentního, srov. ČJA 5, 364.

Na části území se sledovaný význam vyjadřuje pomocí vazby s předložkou od + gen. ve spojení s komparativem (je starší ode mně); SSJČ hodnotí tento typ srovnání jako zastaralý.

Výjimečně zapsané spojení s bezpředložkovým genitivem (Franta je starší Pepíka) a ojedinělé vazby s předložkou proti (je starší proti Frantovi) nebyly mapovány. Nelze totiž vyloučit, že se vyskytují i jinde.

3                 Většinovým prostředkem vyjádření neekvivalentního srovnání je spojka než. Téměř výhradně se jí užívá v jzč. nář. a v přilehlých oblastech nář. střč. Na většině ostatního území českého národního jazyka (s výjimkou vých. úseku slez. nář.) byla zaznamenána dubletně s jinými prostředky.

Spojka nežli je charakteristická pro svč. a přilehlou větší část střč. nář.

Pro Moravu je typický výraz jak; nesoustavně je poměrně často doložen i z Čech. Forma jako byla zaznamenána rozptýleně po celém území, soustředěněji na jz. a již. Moravě, na Boskovicku, Zábřežsku a ve Slezsku, v Čechách pak zejména v mikroareálu na Lounsku a na Ledečsku. Spojka jakli byla zachycena na širokém Jihlavsku a Novoměstsku, při hranici areálů výrazů nežli, než a jak. Pro Slezsko jsou příznačné spojky ež (široké Opavsko, frenštátský úsek), niž (přechod. nář. čes.-pol.), miž (Hlučínsko).

Vyjádření pomocí předložkové vazby od + gen. bylo zapsáno ve stř. a sev. úseku vm. nář.

Města se zpravidla shodují s nář. okolím. Do moravských měst včetně pohraničních proniká spojka než; ve slez. městech nebyly zaznamenány spojky ež a niž.