ČJA 5
36 úroda (1051)
1 M úroda
uroda
ouroda (houroda 310)
óroda — hóroda
2 Samohláska ú na počátku slova se v nářečích diftongizuje méně důsledně než v jiných pozicích (ve spis. jazyce je tu pravidelně ú, např. útrata, úplněk, úl, úleva, úřad).
Kromě střídnic za starší ú postihujeme na mapě také rozšíření forem s protetickým h (hóroda × óroda).
3 Podoba ouroda se vyskytuje v celých Čechách a v přechodných nářečích česko-moravských, ale zvláště na okrajích většinou vedle formy úroda. V střm. dialektech na východ zhruba po linii Prostějov–Mikulov převládá podoba hóroda, óroda; forma bez proteze (óroda) je obvyklá na dvou areálech, a to v centrálním úseku uvedených dialektů a na malém území v okolí Třebíče.
Široký pruh obcí ve vých. části střm. nářečí a celá vm. nářečí mají starobylou podobu úroda, ta je jako dubletní rozšířena také téměř po celých Čechách, zejména v jejich okrajových částech. Slezská nářečí se vydělují formou se zkrácenou samohláskou uroda.
V městech převládá podoba shodná se spis. jazykem úroda. Jen v Čechách (mimo města pohraniční) byla zachycena obvykle vedle ní též obměna ouroda.
4 ouroda Jg
úroda Jg, SSJČ, sloven.
5 úroda Po 1, Ju 6, 7, Ru 3, 5 — uroda Po 1 — ouroda Ju 1–5, Ru 2–4
Bh