36        úroda (1051)

1    M         úroda

uroda

ouroda (houroda 310)

óroda — hóroda

2                 Samohláska ú na počátku slova se v nářečích diftongizuje méně důsledně než v jiných pozicích (ve spis. jazyce je tu pravidelně ú, např. útrata, úplněk, úl, úleva, úřad).

Kromě střídnic za starší ú postihujeme na mapě také rozšíření forem s protetickým h (hóroda × óroda).

3                 Podoba ouroda se vyskytuje v celých Čechách a v přechodných nářečích česko-moravských, ale zvláště na okrajích většinou vedle formy úroda. V střm. dialektech na východ zhruba po linii Prostějov–Mikulov převládá podoba hóroda, óroda; forma bez proteze (óroda) je obvyklá na dvou areálech, a to v centrálním úseku uvedených dialektů a na malém území v okolí Třebíče.

Široký pruh obcí ve vých. části střm. nářečí a celá vm. nářečí mají starobylou podobu úroda, ta je jako dubletní rozšířena také téměř po celých Čechách, zejména v jejich okrajových částech. Slezská nářečí se vydělují formou se zkrácenou samohláskou uroda.

V městech převládá podoba shodná se spis. jazykem úroda. Jen v Čechách (mimo města pohraniční) byla zachycena obvykle vedle ní též obměna ouroda.